Ve Velké Británii proběhly začátkem léta dvě akce, které budou možná v budoucnosti připomínané více, než nešťastná mezivládní konference v Kodani v prosinci 2009. Předpokládám tak proto, že reprezentují různé spodní proudy, které zatím procházejí nesčetnými proměnami, než se v blízké budoucnosti vynoří na povrch společenské debaty. První část článku jste si mohli přečíst zde. V této druhé části se podíváme na druhou, daleko podstatnější akci: konferenci Transition Town Initiative (Města v přechodu), která se konala 2. červnový víkend v Seale-Hayne agricultural college v jižním Devonu v Anglii.

Varování: Tento článek dále obsahuje informace, které mohou způsobit nervový otřes. Autor článku a redakce EnergyBulletinu nemohou převzít odpovědnost za jakákoliv rozhodnutí (obzvláště finanční povahy), která byste případně učinili pod vlivem prezentovaných informací.

Hnutí Transition Towns (TT), duchovní dítě permakulturního aktivisty Roba Hopkinse, konalo svoji 4. konferenci s 300 účastníky převážně z Velké Británie, ale i z USA, Austrálie a v neposlední řadě z Brazílie. Samotné hnutí TT prožívá jakýsi přechod, jak je zřejmé i z přednášky Roba Hopkinse. Prvotní důraz na strukturu a seznamy úkolů a aktivit, pochopitelný v situaci, kdy je třeba uchopit komplexní problém a rozložit jej do zvládnutelnějších částí, se začíná rozkládat po střetu s realitou jak časovou (některá lokální hnutí TT již fungují 5. rokem), tak i realitou odlišného světa, který na konferenci zastupovaly například delegátky z Brazílie.

Do této pozvolné evoluce ovšem vpadla bomba – přednáška bloggerky Stoneleigh (v civilu Nicole Foss) publikující na blogu The Automatic Earth. Přednáška samotná byla v alternativní části programu a její obsah a dopad evidentně překvapil i některé z pořadatelů. Základní představu o cílech a celkovém naladění iniciativy TT získáme z nahlédnutí do klíčového dokument TT, tzv. plánu EDAP (Energy Descent Action Plan – Plán aktivit pro sestup spotřeby energie). Ten se vytváří s harmonogramem na cca 15–20 let (1) a „cílový“ stav počítá s poklesem spotřeby fosilních paliv na cca 50 % během této doby (2). To odpovídá pomalému sestupu asi 2 – 3 % ročně od okamžiku zlomu ropy, uvažovaném zhruba k roku 2008. Tím se blíží například navrhované iniciativě Velká výzva, prosazované Hnutím Duha u nás. Mnoho diskutujících ve sféře ropného zlomu (například J. M. Greer) toto považuje za nemístný optimismus a TT nazírají jako další nevládní organizaci (NGO) obývající vyhrazenou niku v ekosystému současné rozhazovačné průmyslové civilizace.

Toto je tedy obecný stav mysli delegátů, kteří přišli na přednášku, kde se dozvěděli že:

• Blízkou budoucnost bude kriticky ovlivňovat souhra finanční a energetické krize.
• Během nejbližší doby – během 1 roku - začne největší hospodářská krize od začátku průmyslové civilizace.
• Základem této krize je obrovská realitní bublina, která se na západě začala vytvářet přibližně v 1. polovině 80. let (mnohé informativní grafy k přednášce naleznete zde).
• Tato bublina se zhroutí svojí vlastní vahou a vyvolá obrovskou systémovou krizi ještě dříve, než se projeví významné známky omezení dodávek ropy z důvodů vyčerpanosti ložisek.
• Současné finanční systémy mají pyramidovou strukturu, (Ponzi schéma, „letadlo“, viz také tady). Tato pyramida funguje na základě „mnohonásobného nároku na stejný kus koláče“. Na rozdíl od toho v často očekávaném inflačním scénáři centrální banka tiskne peníze, takže stejné množství peněz kupuje stále menší podíl koláče.
• Zastavení hospodářského růstu způsobuje, že dlužníci nejsou schopni platit své dluhy a celá struktura se začíná hroutit (zhroucení bylo na podzim 2008 zabráněno masivním zásahem státu, kdy se daňoví poplatníci „jako třída“ stali podílníky výše zmiňovaného letadla nalitím obrovských prostředků z veřejných prostředků - toto je formulace autora). Její zhroucení bude mít za následek mohutnou deflaci, podobně jako v přechodu z expanze 20. let do Velké hospodářské krize.
• V důsledku pyramidové struktury investic a pákového efektu (minimální povinné rezervy bank v ČR jsou stanoveny na 2%, pozn. autora) se v okamžiku „imploze”, zhroucení bubliny odčerpá většina peněz v ekonomice, protože ty existují převážně pouze jako úvěr (tzv. M3 oběživo).
• Po zhroucení bubliny se ceny propadnou na nižší úroveň, než byly na jejím začátku, což je standardní chování cen nemovitostí během kolapsu a podobné chování budou mít ceny většiny ostatních ekonomických statků (obzvláště akcie a zboží dlouhodobé a/nebo  luxusní, „okázalé“ spotřeby).
• Stoneleigh očekává, že inflace se nakonec dostaví. Deflační scénář bude pokračovat několik let, až se zlomí „síla dluhopisového trhu“, který brání vládám rozpustit dluhy v inflaci.
• Čísla světové ekonomiky: 58 bln USD globálního HDP je základem 1600 bln USD finančních derivátů, vzniklých v posledních 30 letech (toto ukazuje, že každý dluh byl několikráte přeprodán, kdy obchodník již zinkasoval marži, proto nelze brát tyto dluhy jako vzájemně se vyrovnávající, pozn. autora).
• Současná úvěrová expanze je vyšší, než byla ta ve 20. letech – deprese bude proto hlubší a delší než v 30. letech.
• Ačkoliv budou ceny klesat, není to důvod k radosti, neboť kupní síla bude klesat daleko rychleji (s vyjímkou cen základních potřeb, které patrně podstatně neklesnou a některé mohou i stoupat – toto se patrně stane - ve výhledu několika let - s ropou).
• Mezinárodní obchod, závislý na úvěrech se prakticky zastaví (klíčový ukazatel Baltic dry index klesl v zimě 2008 na méně než 10 % maxima z téhož roku, pozn. autora) a během června tohoto roku klesl o více než 30%.
• Také domácí obchod bude nesmírně omezen, protože v důsledku deflačního zhodnocování měny ji potenciální kupci budou schraňovat v trezorech (v oprávněné nedůvěře v banky) a pro mnoho statků budou scházet kupci (jev se nazývá past na likviditu, aktuálně viz tato debata v týdeníku The Economist).
• Z hlediska ropy a dalších energií, které ekonomika kupuje na mezinárodním trhu, vede tento vývoj k počátečnímu převisu nabídky (a rychlému snížení cen až na hranici rentability současných ložisek). Během nepříliš dlouhé doby lze ovšem očekávat problémy se zásobováním (viz výše Baltic Dry Index) a cenové oscilace, které budou mít na zcvrkávající se ekonomiku drtivý efekt. V průběhu několika let se ceny pohonných hmot mohou ocitnout mimo dosah většiny spotřebitelů.

V důsledku těchto jevů dojde velmi brzy k situacím, které jsme si promítali až do vzdálené deindustrializované budoucnosti:

• Důležitost samozásobitelství
• Klíčový význam reálně fungujícího místního společenství

Více se k těmto bodům, jakož i k dalšímu průběhu konference TT poté, co tato „bomba“ vybuchla, vrátíme v pokračování tohoto článku. 

PS: Pokud jste obsahem tohoto článku šokováni, otřeseni a rozhořčeni, vězte, že v tom nejste sami. Vládnete-li použitelnou angličtinou, pusťte si závěrečné video, kde o těchto pocitech mluví samotní organizátoři konference.

A hlavně, diskutujte ve své rodině a v okruhu svých známých a dejte nám vědět, k čemu jste došli.

Odkazy:

(1) Údaj převzatý z http://www.transitionnetwork.org/

(2) Viz například zde, str. 11.