EnergyBulletin

Ropný zlom - úvodní informace

Jindřich Kalous,
Co je ropný zlom?

Ropný zlom (angl. Peak Oil) je nejjednodušší pojmenování problému vyčerpání energetických zdrojů, nebo přesněji vyvrcholení světové těžby ropy. Ropa je konečný a neobnovitelný zdroj, který poháněl historicky unikátní hospodářský a populační růst posledního půldruhého století.

Celková představa podle blogu The Automatic Earth – Aktualizovaný základní průvodce

Nicole Foss,
FM - Nicole Foss - alias Stoneleigh - byla v minulosti bioložkou, poradkyní v oblasti životního prostředí, výzkumnou pracovnicí Oxfordského institutu pro studium energetiky, psala knihy o nedostatečné jaderné bezpečnosti ve východní Evropě a o energetické politice pro přenosové soustavy Evropské unie. Před 10 lety se přestěhovala do Kanady. Působí jako právnička. Již desátým rokem je prezidentkou obchodní společnosti Green Connection Renewable ("Zelená obnovitelná napájení") a řídí Agroenergetickou výrobní asociaci z Ontaria (Agri-Energy Producers’ Association of Ontario), která se zabývá bioplynem vyráběným na farmách. Patnáct let se zabývá finančními systémy. Dříve také působila jako editorka serveru The Oil Drum Canada, který se v prvé řadě zaměřuje na energii (pozn. FM theoildrum.com – stránka, která zveřejňuje energetické analýzy,pojednávající zpravidla o ropném zlomu). Z tohoto širokého záběru a rozmanitého podhoubí vyrůstá i její přístup, kdy jak sama říká, vše, co dělala v minulosti, se snaží zahrnovat i do toho, co dělá nyní a co zveřejňuje na blogu The Automatic Earth. Ten založili společně se jejím kolegou, který publikuje pod pseudonymem Ilargi. Dnes TAE patří mezi osm nejnavštěvovanějších blogů zaměřujících se na ekonomiku. Pohnutkou pro založení TAE jim byla potřeba diskutovat o libovolných tématech, která považují za důležitá, obzvláště pak hospodářství, protože na to se vztahuje nejkratší časový rámec, menší než na energetickou krizi. Jako takové je hospodářství podle Nicole Foss určující událostí onoho časového rámce, s kterým se budeme muset potýkat a tudíž i nesmírně důležité.

Co z nich dělá PIIGS (prasátka)?

Luis de Sousa,
F|M - Luis de Sousa, asistent a výzkumný pracovník Institutu technologie v Lisabonu, editor portugalsky psaného serveru o ropném zlomu picodopetroleo.net, mimo to činný v Hnutí přechodu, si v následujícím textu všímá pozoruhodných souvislostí:

Makrodata o Evropské unii jsem hledal v dokumentaci SER-2  a náhodou jsem si všiml čehosi velmi zajímavého: energetický mix zemí PIIGS* (atlantické – Portugalsko a Irsko – a středozemní – Itálie, Řecko a Španělsko – státy, které trvale hospodaří s rozpočtovými schodky) se vyznačuje zřetelným charakteristickým rysem.

Překvapení? Možná, že ani ne, ale vysvětluje to mnohé a rovněž to poukazuje na to, že stávající krize není záležitostí pouze financí, ale daleko spíše energie.

Čína se stala největším spotřebitelem energie na světě

The Guillaume's...,
(GHI - The Wall Street Journal) Podle informací mezinárodní energetické agentury IEA se Čína stala největším světovým spotřebitelem energie na světě a po více než jednom století vystřídala USA.
V Paříži sídlící agentura, jejíž předpovědi jsou sledovány jako indikátor v oblasti energetiky sdělila, že Čína spotřebovala za minulý rok energii rovnající se ekvivalentu 2250 milionů tun ropy, zatímco USA spotřebovaly o 4% méně, tedy ekvivalent 2170 milionů tun ropy.

Do Mezopotámie

Richard Heinberg,
Přinášíme překlad další části knihy Richard Heinberga Večírek skončil. Dva již dříve zveřejněné překlady najdete zde a zde.
 
 
Záhy po invazi do Afghánistánu obrátila Bushova vláda svoji pozornost na Irák tvrzením, že tato země neuposlechla rezoluce OSN a že poskytovala útočiště či spolupracovala s pachateli zvěrstev z 11. září. Saddám Husajn na tato tvrzení odpověděl tak, že opětovně přijal inspektory OSN, kteří začali po celé zemi hledat zakázané zbraně. Bushovy vládní úředníci pokračovali ve vyhrocování své rétoriky. Slovy víceprezidenta Dicka Cheneyho: „o tom, že má Saddám Husajn v současné době zbraně hromadného ničení, není žádných pochyb.“ Podle Condoleezy Rice bude preemptivní (1) zásah oprávněný a nutný: „nechceme, aby se z kouřící pistole stal atomový hřib.“ Když Cheney označil Bagdád za bezpečný ráj teroristů, pokusil se tím spojit irácký režim s pachateli 11. září. Američtí úředníci vyjádřili jasně, že zamýšlejí ať už s mezinárodní podporou či bez ní napadnout Irák a svrhnout jeho vůdce.

Les v hodině dvanácté

Richard Višňák,
Les je ve střední Evropě odpradávna místem utkávání člověka o životní prostor a zdroje obživy. K lesu se váže podvědomá (spíše však nepřesná) představa pradávného mystického příšeří, z něhož povstal lidský život, aby později popřením místa svého zrodu dosáhl vysoké civilizační úrovně.
Mezolitickému člověku byl les ještě vlídným životním prostorem, který mu zajišťoval sice skromnou, zato však poměrně stabilní existenci. Pro pozdější kultury byl již překážkou rozvoje, proti níž bylo nutné všemi prostředky bojovat. Nepřítomnost lesa v krajině se po určitou dobu stala evoluční výhodou. Jak lesa s postupem kolonizace ubývalo, stával se z nevítaného prostředí stále cennějším a vyhledávanějším zdrojem nejrůznějších statků. Dřevo bylo dlouho strategickou surovinou a dominantním energetickým zdrojem, les byl i nedílnou součástí tehdejšího extenzivního zemědělství. Zmenšování plochy lesů a ubývání dřevní hmoty v nich vyvolávalo vážné hospodářské problémy a vedlo k uplatnění řady opatření pro ochranu lesů. Završením těchto snah pak byl vznik moderního lesnictví na sklonku 18. století přejímajícího principy nastupující industrializace. Obnovu lesů, kterou do té doby zajišťovaly z převážné části přírodní pochody, převzal do svých rukou člověk. Výsledkem jeho staletého úsilí je kulturní les v podobě, v jaké jej známe dnes – tedy nejčastěji stejnověký a druhově monotónní porost hospodářsky preferovaných jehličnanů, zejména smrku a borovice. Deficit dřeva byl zažehnán a měřeno zásobou dřevní hmoty v porostech, zaznamenávaly lesy dosud nevídaný rozkvět. Velkou roli v tom hrálo i nahrazení dřeva jako energetické suroviny minerálními palivy, jakož i dalekosáhlé pokroky v zemědělství (zavedení střídání plodin bez úhoru).

Permakulturní konvergence 2010

Eva Hauserová,
Organizace Permakultura CS je společná pro Čechy i Slováky a její členové se scházejí na konvergenci, tedy valné hromadě, vždy v létě. Letos se toto setkání konalo o víkendu 9. – 11. 7. v Domašově nad Bystřicí v Nízkém Jeseníku.
Bydleli a jednali jsme na základně družstva Trvalý život, bývalé podnikové chatě firmy Prim, kterou chce družstvo postupně přebudovat na osvětové ekologické středisko obklopené vzorovými permakulturními pozemky. Zatím ale vlastní chatu a pozemky pouhý rok, a tak je všechno v plenkách a buduje se prostě to, na co stačí síly. Více se o tomto projektu dozvíte na jejich webu.

Jak použít pumu

Tomáš Hyjánek,
V této třetí části virtuálního letního putování Velkou Británií (předchozí dva díly dostupné zde a zde) ještě zůstaneme na konferenci Transition Town Initiative (Města v přechodu), která se konala 2. červnový víkend v  Seale-Hayne agricultural college v jižním Devonu v Anglii.
Delegáty konference jsme opustili v okamžiku šoku z ekonomických předpovědí bloggerky Stoneleigh. Celá přednáška včetně otázek a odpovědí zabrala téměř tři hodiny a velká část byla věnována tomu, jak se na nadcházející události připravit. Stoneleigh přednesla svoji standardní sadu rad, s určitou obměnou a zdůrazněním bodů, které rezonovaly se směřováním hnutí TT.

Česká strava lidová (Družstevní práce 1945)

M. Úlehlová-Til...,
Souborné díla o naší stravě lidové dosud nemáme; pokusila jsem se o tento úkol, opírajíc se o starší práce historické nebo národopisné, často po časopisech roztroušené. Neznamená to však, že by moje kniha byla prací historickou nebo lidopisnou, a také si nečiním po této stránce nároku na úplnost. Budu naopak vděčna všem čtenářům za jakékoliv doplňky nebo připomínky, zaslané do nakladatelství k mým rukám.

Pumový atentát na britské konferenci Hnutí přechodu

Tomáš Hyjánek,
Ve Velké Británii proběhly začátkem léta dvě akce, které budou možná v budoucnosti připomínané více, než nešťastná mezivládní konference v Kodani v prosinci 2009. Předpokládám tak proto, že reprezentují různé spodní proudy, které zatím procházejí nesčetnými proměnami, než se v blízké budoucnosti vynoří na povrch společenské debaty. První část článku jste si mohli přečíst zde. V této druhé části se podíváme na druhou druhou, daleko podstatnější akci: konferenci Transition Town Initiative (Města v přechodu), která se konala 2. červnový víkend v Seale-Hayne agricultural college v jižním Devonu v Anglii.