Co je ropný zlom?

Ropný zlom (angl. Peak Oil) je nejjednodušší pojmenování problému vyčerpání energetických zdrojů, nebo přesněji vyvrcholení světové těžby ropy. Ropa je konečný a neobnovitelný zdroj, který poháněl historicky unikátní hospodářský a populační růst posledního půldruhého století.

Cutler Cleveland z Boston University ukázal, že EROI těžby ropy a zemního plynu kleslo z 100:1 ve třicátých letech přes 30:1 v letech sedmdesátých až na 11:1 v roce 2000 (graf č. 1). Co je však za skutečností, že společnost dnes získává 11 barelů ropy za každý barel vynaložený na získání této ropy: Co to znamená?

Poznámka M. K.: Většině čtenářů našeho webu bude asi známo jméno M. King Hubbert, jehož nositel je proslulý tím, že formuloval teorii ropného zlomu a předpověděl tuto událost pro USA. Méně známá je skutečnost, že Marion King Hubbert byl členem technokratického hnutí a zastáncem takového uspořádání společnosti, v němž se vlády ujímají vědci a technici, aby nastolili plánované hospodářství. Největší popularitu zažili technokraté ve třicátých letech minulého století během Velké hospodářské krize, kdy jako lék na ekonomické potíže navrhovali nahradit stávající politický systém technokracií.

Každým dnem je stále zřejmější, že budoucí ceny benzínu a následkem toho také ekonomická prosperita budou v nadcházejících letech ovlivňovány tím, co se děje s čínskou ekonomikou.

"Bylo to v bytě (bohemisty) Williama E.Harkinse (v New Yorku), kdy jsme se jednoho dubnového večera 1968 sešli s Václavem Havlem... Václav Havel nám líčil situaci v Československu a nadějný další vývoj. Budou nejdříve jen čtyři politické strany, ale všechny na jedné úrovni, komunisté už nebudou mít vedoucí úlohu... Znovu začnou vycházet Lidové noviny, první číslo by mělo mít úvodník Ferdinanda Peroutky...

Přechod na nové energetické zdroje je nevyhnutelný. Existuje však pět střízlivých principů, na které bychom při této cestě neměli zapomínat.

V novém čísle Respektu (9) nepřehlédněte článek Václava Cílka „Ropné kobylky“. Po delší době tak znovu „otec českého peak-oilu“ shrnuje současnou situaci a přidává pár okrajových informací, které jinde nenajdete (co si taky mazali dělníci v pražských lomech na chleba?).

Nebývá zvykem datovat vydání knihy s přesností na měsíce, ale J. M. Greerovi se mimoděk podařil husarský kousek – vydal zásadní knihu o zlomu ropy téměř přesně v okamžiku kulminace spekulativní ropné horečky a taktéž v okamžiku, který je v příslušných kruzích označován jako samotný zlom (peak oil). 

Když přemýšlíme o kolapsu, máme často na mysli nějakou stavbu či most či jinou strukturu, která se náhle zhroutí. Tíhneme k tomu brát tento fyzický model kolapsu a převádět ho do sociálního a politického světa.