(V následujícím článku se autorka zamýšlí nejen nad tím, jakou zvolit strategii při přípravě na energetický deficit, ale rovněž nad souvisejícími otázkami: Jak rychlý bude pokles světové produkce ropy? Může být tento pokles nahrazen růstem produkce plynu a uhlí? Dotýká se také problému státních příjmů a dospívá k tomu, že vyšší daňové sazby jsou do budoucna ve většině vyspělých průmyslových zemích pravděpodobné. Pozn. MK.)

Pokračující recese

Zdá se mi, že současná recese hluboce souvisí s energií a že bude patrně pokračovat. Recesi máme z toho důvodu, že současný americký systém (samostatné domy, soukromá auta, mnoho dovozů) byl vybudován na základě levné ropy (20 dolarů za barel) a levného plynu a nemůže dobře fungovat, jsou-li tyto komodity drahé.

Bez většího zájmu evropských médií, která byla v té době zcela vytížena klimatickou konferencí v Kodani, proběhla událost, která může mít neočekávané a dalekosáhlé důsledky pro další vývoj exportu ruského a středoasijského zemního plynu do Evropy a rusko-evropských vztahů obecně. 14. prosince se na turkmensko-uzbeckých hranicích sešli presidenti Číny, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu, aby slavnostně spustili provoz plynovodu, který bude dodávat turkmenský zemní plyn do Číny (zde; zde; zde;).

Čínská města jsou již druhý týden ochromena deficitem zemního plynu. Ten byl vyvolán neobvykle brzkým příchodem zimy v severní Číně. Průmyslové a kancelářské budovy, ale třeba i hotely musely být uzavřeny, aby zůstalo dost plynu pro domácnosti.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se chystá zveřejnit odhad, z něhož vyplývá, že globální nabídka zemního plynu v nadcházejících letech poroste rychleji než poptávka, napsaly úterní Financial Times.

Alistair Buchanan, generální ředitel britského energetického regulačního úřadu, přišel s tím, že zásobování Evropy plynem, by se mohlo dostat do deficitu 41 miliard kubických metrů a to během šesti let, pokud klíčové ruské projekty, z nichž mnohé se již zpožďují, selžou. To bude mít dopady na Británii, která spoléhá na podstatné rozšíření plynových elektráren, které mají nahradit dosluhující uhelné elektrárny, přičemž nové jaderné elektrárny nebudou provozuschopné až do roku 2020.

Evropské energetické společnosti nakoupily od ruské společnosti Gazprom méně zemního plynu, než měly nasmlouváno v dlouhodobých kontraktech, což vyvolalo napětí ve vztazích s Moskvou. Důvodem byla slábnoucí poptávka a hojné zásoby paliv s nízkými cenami.

Světová produkce fosilních paliv – ropy, uhlí a zemního plynu – stoupla v roce 2008 o 2,9 procenta na 27,4 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe – million tonne of oil equivalent) za den. V první polovině tohoto roku se producenti snažili uspokojit globální poptávku, ale když přišla recese, trh byl zaplaven nadměrnou nabídkou. Tento obrat se odrazil v cenách energií: cena ropy vyvrcholila na hranici 144 dolarů za barel v červnu, aby se poté propadla na 34 dolarů v prosinci. Nadále pokračoval trend, jenž trvá celé desetiletí. Nejrychlejší růst byl v asijsko-tichomořském regionu, kde se produkce fosilních paliv zvýšila o 6,3 procenta.

Podle OSN budou žít v roce 2025 bezmála dvě třetiny světového obyvatelstva v Asii. Populace v Indii se přiblíží populaci v Číně, která tou dobu začne klesat. V Evropské unii bude žít jen 6,5 procent světové populace, přičemž podíl lidí nad 65 let dosáhne třiceti procent. Dopady stárnutí na rozpočet budou kritické. V roce 2025, kdy světová výroba oproti roku 2005 bude dvojnásobná, se stane největším výrobcem a exportérem na světě Asie.

Gazprom ve středu otevřel nový plynovod vedoucí přes Litvu, který umožní této ruské plynárenské společnosti zvýšit dodávky do Kaliningradu – ruské exklávy mezi Litvou a Polskem. Gazpromu to zároveň umožní posílit dodávky zemního plynu do Litvy, která bude vystavena energetickému deficitu poté, co v prosinci uzavře svou jadernou elektrárnu z éry Sovětského svazu.