1. Ropa a globální ekonomika

Po krátké euforii, která následovala poté, co Peking v pondělí (21. června – pozn. MK) uvolnil Jüan, ceny ropy šly po většinu týdne dolů. Nicméně obavy z toho, jaké by mohly být dopady první hurikánové sezony v Zálivu na ropnou produkci, poslaly ceny prudce vzhůru až na 78,86 dolarů, což je nejvíc od začátku května. Od pondělního rána se zdá, že hurikán Alex zůstane v Západním Karibiku, kde nebude ohrožovat práce na unikajícím ropném vrtu ani ropnou produkci USA.

Zprávy z Mexického zálivu jsou stále horší. Odhady velikosti úniku ropy z ústí vrtu Deepwater Horizon jsou stále dojímavé (poslední oficiální čísla: až 60 000 barelů denně). Odhady, jak dlouho bude trvat, než se trhlinu podaří konečně ucpat, se dále protahují až do srpna, možná až do konce prosince.

Celkem běžně lze slyšet experty, jak vysvětlují, že současné úzké trhy s ropou (úzký trh - trh s vysokým objemem obchodu, ale s malým rozdílem mezi nejvyšší nabízenou cenou ze strany kupujícího a nejnižší požadovanou cenou ze strany prodávajícího – pozn. MK) jsou důsledkem “nadzemních faktorů” a nikoli výsledkem globálního vrcholení ropné produkce. Ve skutečnosti však geologické vrcholení těžby pohání geopolitické události, které utvářejí nejvýznamnější „nadzemní faktory“, jako je chaos v Iráku a Nigérii, znárodňování ve Venezuele a Bolívii, atd. Geologické vrcholení těžby vytváří v rámci geopolitického systému pozitivní zpětnovazební smyčky. Přísně vzato nejsou tyto smyčky oddělitelné od geologických událostí – jsou součástí širšího „systému“ ropného zlomu.

Zveřejnění studie Jörg Friedrichse o reakcích různých společností na ropný deficit bylo dvanáctkrát odmítnuto, než se nad ní jako jediný "smiloval" časopis Energy Policy. Ropný zlom je zřejmě v jistých kruzích stále ještě dost kontroverzním tématem. Shrnutí Friedrichovy studie jsme na stránkách Bulletinu zveřejnili v květnu. Nyní přinášíme překlad rozhovoru s autorem. Pozn. MK.