Oblasti

Možnosti konce

František Marčí...,
Energetikou se zabýváš už nějakou dobu, myslíš si, že je nějaká cesta ven, nebo je velká energetická krize nevyhnutelná? Sám vidím, že se pracuje na různých technologických inovacích, které by snížily naši závislost na ropě a uhlí. Taky si myslím, že hlasy "všechno je v pohodě, žádný strach" budou slyšet do poslední chvíle. Ty ale, protože téma sleduješ, bys mi mohl pomoci prohlédnout za tyhle dva první dojmy. Jak to tedy vnímáš?

Krize nesporně hrozí. Tedy už v ní víceméně jsme. Stačí se podívat na vývoj cen ropy za posledních 10-15 let a slepou skvrnu každé konvenční ekonomické analýzy: od jaké cenové výše začíná mít ropa letální vliv na ekonomiku. Poválečný vývoj tzv. vyspělých či rozvinutých ekonomik je třeba pojímat historicky! To znamená dvojí: nebývalý a stále se zvětšující přísun energie především z fosilních paliv a od určité doby (60.-70. léta) narůstající kumulativní dluh (státní, soukromý, rodinný a korporátní). A tato dějinně jedinečná konstelace je u svého konce.

Valonské zrcadlo české energetice: Desetinová spotřeba

Čestmír Klos,
Belgické Valonsko chce během příštích čtyř desetiletí snížit závislost na uhlí, plynu a ropě o 80 až 95 procent. Má na to zákon.

OZE – určující prvek transformace energetiky – 2. díl

Ivan Beneš,
Současný svět se vymkl z lineárního vývoje a dopěl do stavu, kdy selhávají prognózy. Nikdo nedovede odhadnout vývoj v nejbližší budoucnosti. Jde o stav globální strukturální nestability. Z pohledu bezpečnosti se jeví nejkritičtější oblastí voda-energie-potraviny. Pokud chybí, je ohrožena demokracie.

Další šokující obrázky těžby ropných písků

Alexander Ač,
Těžba ropy už není to, co bývala v minulosti. Ropa už nestříká z hloubky několika metrů na obrovských a zdánlivě nevyčerpatelných polích. Ropu už nestačí získat z rezervoáru, třeba ji doslova těžit, za pomoci obrovského množství energie a vody. Ropné písky nám dnes zajišťují pouze 2% energie získávané z konvenční ropy. Jejich dopad na životní prostředí je však nesrovnatelný ...

OZE – určující prvek transformace energetiky – 1. díl

Ivan Beneš,
Naše západní společnost je v krizi. Čím dál více je zjevné, že nejde pouze o krizi hospodářskou, ale vážnější krizi – krizi společenskou. Za poválečný vysoký (stále ještě) blahobyt vděčí západní civilizace fosilním palivům a bipolárnímu světu. Bipolární svět skončil rozpadem Sovětského svazu a svět fosilních paliv je pouhou epizodou na časové ose lidstva. Z pohledu dvou generací dnes nedokážeme předpovědět, v čem budou žít naše děti a vnoučata. Nepochybně bude třeba pro zachování základních hodnot západní civilizace (demokracie, životní úroveň) transformovat nejen energetické a dopravní systémy, ale i způsob života. Na tuto transformaci máme kratší čas, než trval rozvoj západní společnosti od počátku průmyslové revoluce, protože energetická návratnost zbývajících fosilních zdrojů se neustále snižuje.

Amerika: Benzínová válka

John Michael Greer,
Předem se omlouvám těm čtenářům, které vojenská historie nebaví. Další části příběhu, na kterou se právě chystám, totiž pád Britského impéria a jeho nahrazení dnešním americkým impériem, nelze porozumět bez znalosti vojenských faktů, jež celý proces iniciovaly. Také úpadek a rozpad amerického impéria, jenž je ústředním tématem této série článků, má stěžejní vojenský rozměr.

Země směřuje k velkému skleníku

Jozef Pecho,
Pokud lidstvo nezvolní ve využívání fosilních paliv a nezvrátí vývoj emisí hlavních skleníkových plynů, je pravděpodobné, že výsledkem bude svět připomínající skleník eocénního období. Pokud lidstvo v dohledné době nepoleví ve využívání fosilních paliv a nezvrátí vývoj emisí hlavních skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým (CO2), je pravděpodobné, že klimatický systém Země již v průběhu tohoto století nastoupí na trajektorii změn, jejichž konečným výsledkem bude svět odlišný od toho současného.

Už kupuje trvanlivé potraviny

Richard Filipko...,
Na jeseň sme s Jurajom Mesíkom urobili rozhovor, po ktorom mnohí čitatelia nadávali, čo je to za blázna. Naznačoval, že veľká kríza môže prísť do roka-dvoch, a on osobne sa domnieval, že to bude aj skôr. Ľudia neverili. Ale vážna kríza prišla naozaj skôr a Európa je v takom stave, že pred gréckymi voľbami sa všetci triasli, aby nevyhrali extrémisti a aby Európa nepadla.

Šokující nové obrázky z těžby ropných písků

Alexander Ač, F...,
V dobách, kdy těžba konvenční ropy dosáhla maxima, svět hledá náhradní zdroje energie. Jelikož obnovitelné zdroje (slunce, vítr), a další nízkouhlíkové zdroje (jádro), poskytují převážně elektrickou energii, nebo teplo, nejsou zatím náhradou ropy. V současnosti ropu nahrazujeme, či spíše "nahrazujeme" tzv. nekonvenčními zdroji ropy, jako je hlubokomořská těžba ropy nebo těžba ropných písků. Jaké důsledky to přináší, se můžete podívat na následujících fotografiích.

Světové soupeření o nerostné suroviny jako jeden z nejzávažnějších geopolitických problému současnosti

Ivan Lukáš,
Podle zprávy Národní zpravodajské rady (spadající pod vládu USA) z roku 2010 představuje jeden z nejzávažnějších geopolitických problémů čím dál více omezenější přístup nejenom k energetickým, ale také ne-energetickým surovinám. Mezi ně patří neželezné kovy jako třeba měď, hliník nebo ocel, nebo super-strategické kovy vzácných zemin (rare earth) jako Scandium, Promethium nebo Samarium. Evropská komise například v roce 2010 označila 14 minerálů (tantal, kobalt, wolfram a další) za „kritické“ pro průmyslovou produkci v Evropské unii. Podle zprávy PriceWaterhouseCoopers (PWC) z prosince 2011 výkonní ředitelé světových vůdčích zpracovatelských firem z Evropy, Asie a Ameriky věří, že surovinová nedostatečnost se „silně zvýší“ v následujících pěti letech. To může, podle nich, vést k destabilizaci nebo přerušení dodávek a ohrožení výroby. V současnosti je postižen nestabilitou dodávek především automobilový a energetický průmysl, největší obavy z období do 2016 má letecký a hi-tech průmysl.
Syndikovat obsah