Asi to znáte, nějakým způsobem jste to zažili nebo zažíváte – koukáte do noci na youtube, browsíte weby, kterým byste se ještě včera smáli za ty konspirační a alarmistické nesmysly, připadáte si jako Alenka v zemi za zrcadlem, nechápete, jste tak nějak mimo sebe a nikdo vám nerozumí, jste v šoku. A nevěříte, vztekáte se, hledáte skulinky, jste v koncích, protože celý svět je v koncích. 

A až úplně nakonec vám to dojde – ano, je to tak.

Pokud jste tímto prošli a neuvízli cestou, pak blahopřeji, zdárně jste absolvovali pět stádií vyrovnávání se s realitou/smrtí/ropným zlomem a nemusíte číst dál. Všichni ostatní následujte.

Nassim Taleb zpopularizoval pojem „černé labutě“ právě včas. Svět se stává stále méně předvídatelný (autor říká naštěstí) a černé labutě – výrazné, nepředvídatelné události, měnící kontext - mohou mít významný vliv. Někdy může tragická událost otevřít novou cestu k řešení starých problémů (jako pád polského letadla u Smolenska), někdy je dlouhodobý vliv události nejasný (výbuch menší islandské sopky pod ledovým příkrovem). Samozřejmě existují černé labutě s výrazně negativním dopadem, alespoň v krátkodobém chápání.

Dne 21. dubna představili zástupci pěti českých nevládních ekologických organizací alternativní energetickou koncepci ČR nazvanou Chytrá energie. Dnes vám přinášíme strohé nastínění kostry a klíčových bodů studie.

Poslední dobou si stále víc Japonců začíná uvědomovat, že během období Edo byla jejich země tím, čemu dnes říkáme udržitelná společnost. Populace byla stabilní, společnost nespoléhala na materiální vstupy z vnějšku. Mnozí Japonci se snaží dozvědět více o sociálním systému této doby a uplatnit „moudrost období Edo“ v soudobé společnosti.

Když se nedávno v médiích řešil spor mezi zastánci fotovoltaických (ale i větrných) elektráren v čele s Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací na straně jedné a správcem přenosové soustavy ČEPS, který upozorňoval na potíže s připojováním těchto elektráren do sítě na straně druhé, zůstala zcela nepovšimnuta a bez zájmu médií jedna menší drobnost stojící v pozadí celého sporu: Český energetický průmysl funguje na bázi neobnovitelných zdrojů, což je problém, který je třeba naléhavě začít řešit, nicméně přechod na obnovitelné (respektive alternativní) zdroje, který je nabízen jako řešení, je sám o sobě dost problematickou záležitostí s nejistými vyhlídkami na úspěch.

Příspěvky Johna Michaela Greera, které se týden co týden s železnou pravidelností objevují na jeho blogu, na Energybulletinu nepřekládáme, protože to svědomitě dělá Karel Dolejší na Britských listech. Nicméně protentokrát nabízíme alespoň výběr několika zajímavých a kritických komentářů, které zanechali čtenáři pod Greerovým posledním esejem The Logic of Abundance (Logika hojnosti), jenž se na Britských listech snad již brzy objeví. Následuje nejprve shrnutí základních bodů Greerova textu a poté několik čtenářských reakcí.

Přírodní bazén neboli koupací jezírko je nádherný vodní prvek, který kromě ekologické prospěšnosti pro zahradní ekosystém poskytne rodině stejné služby, jako běžný zahradní bazén. Přesněji řečeno, poskytne mnohem lepší služby. V běžném bazénu nemůžete pozorovat vážky, na jeho okrajích nekvetou rozmanité vodní rostliny a není tak zábavné u něho sedět a pozorovat ho.

Nebývá zvykem datovat vydání knihy s přesností na měsíce, ale J. M. Greerovi se mimoděk podařil husarský kousek – vydal zásadní knihu o zlomu ropy téměř přesně v okamžiku kulminace spekulativní ropné horečky a taktéž v okamžiku, který je v příslušných kruzích označován jako samotný zlom (peak oil). 

V jakémkoliv trochu úspěšném blogu máte konverzace, které vedou autor a komentátoři často velmi dlouho a na pestrém pozadí a konverzace s lidmi, kteří se jí účastní poprvé. Někdy jsou tito nově příchozí nepřátelští, někdy zvědaví, někdy mají problémy strávit, co se právě dozvěděli, jsou vámi naštvaní nebo úseční. Někdy zůstávají a někdy jenom nakukují. Psát s ohledem na rovnováhu mezi stálými hosty a nově příchozími je vždy zajímavé cvičení (…).