Populace

Ropný zlom je ženský problém. Část II.

Sharon Astyk,

Současná ekonomika, v níž mají ženy téměř stejné možnosti pracovat na plný úvazek jako muži, závisí ve velkém na levné energii. Matky malých dětí zvládnou chodit do práce, jenom pokud si mohou dovolit efektivní odsávačku mateřského mléka a pokud mají kde mléko chladit. Nedojde-li k obnově trendu kojných (a stát se to může, ale většina z nás asi nebude schopna si je dovolit), ženy v plodném věku nebudou pracovat mimo domov. A vzhledem k dramatickému nárůstu domácí práce, k němuž dojde s poklesem energie, bude pro ženy smysluplné zůstat doma. Ponesou na svých bedrech velkou část břemena produkce stravy, vedení domácnosti, zdravotní péče a výchovy dětí. Bude to proklatě těžká práce a bude jí hodně.

Ropný zlom je ženský problém. Část I.

Sharon Astyk,
Dost už s Marsem… Hnutí ropného zlomu potřebuje ženy!!!

Dovolte na úvod trochu otevřenosti – když mluvím nebo píši o ropném zlomu jako o ženském problému, označením „ženský problém“ nemíním to, co si pod ním představují mnozí lidé, totiž něco, co je výhradně a primárně zájmem žen a co je tudíž irelevantní pro muže, ani tím nemyslím situaci, kde jsou ženské zájmy nějakým způsobem v opozici vůči zájmům mužským.

Bartlettovy zákony udržitelnosti

Jindřich Kalous,

Dr. Albert Bartlett (*1923) je emeritním profesorem fyziky na Coloradské universitě v Boulderu (USA). Svým dlouholetým soustředěním na varování před populační explozí (přednášku Arithmetic, Population and Energy - Artimetika, populace a energie, viz třeba zde http://jclahr.com/bartlett/arithmetic.html - pronesl od r. 1969 asi 1600x) si vysloužil označení za neomalthusiánce. Jeho výrok, že největší chybou lidstva je neschopnost pochopit exponenciální funkci, se stal součástí akademického folklóru typu Murphyho zákonů.

Přelidnění jako časovaná bomba

Marek Kvapil,

Bill Gates svolal v květnu do Manhattanu miliardářské filantropy na utajené setkání. Každý z hostů měl patnáct minut na to, aby se krátce zmínil o problému, který považuje za důležitý. Potom společně probírali, jak by se měli připravit na ústřední problém, který by mohl ovlivnit jejich zájmy.

Má vůbec smysl bojovat za odvrácení industriální apokalypsy?

Marek Kvapil,

Minulý týden se na webových stránkách deníku Guardian objevila nesmírně zajímavá korespondence dvou významných britských environmentálních aktivistů. Paul Kingsnorth a George Monbiot nepochybují o tom, že moderní civilizaci hrozí kolaps. Přou se však o to, zda ho přijmout jako nevyhnutelné fátum, či zda se mu nějak snažit zabránit. Přinášíme překlad šesti dopisů, které si spolu vyměnili.

Rok 2030: bouřlivý souběh současných hrozeb

Marek Kvapil,

Souběžně s tím jak poroste světová populace, bude eskalovat soutěž o potraviny, vodu a energii. Ceny potravin stoupnou, více lidí bude hladovět a mnozí budou prchat z nejhůře postižených regionů. Tak zní stručný obsah varování před možnou krizí v roce 2030, které předložil John Beddington, vedoucí vědecký poradce britské vlády.

Na bloggu "Oil Peak - Zlom ropy" (Thon Taddeo) - Pár poznámek

Z blogu Thona Taddeo,
Předpovědi tvrdé zimy na severní polokouli z počátku prosince 2007 se naplňují. Výjimkou je (naštěstí pro nás) středoevropská oblast.

Ropný zlom a Dunbarovo číslo

Peter Goodchild,

Převzato z http://countercurrents.org/goodchild291207.htm ( Peter Goodchild)

V rámci moderního kapitalismu neexistuje řešení problému vyčerpávání ropných zdrojů. Ropnou energii nelze nahradit žádným ekvivalentním množstvím "alternativní" energie dostatečně rychle, a tak důsledky vyčerpávání ropných zdrojů budou katastrofické.

Syndikovat obsah