Provozovatel
Čtenost Bulletinu roste, dosahuje 6500 návštěv měsíčně. Můžete pomoci odesláním finančního příspěvku na účet Trastu pro
ekonomiku a společnost. Č. ú.: 2055052309/0800 nebo prostřednictvím PayPal:
Publikace
Partnerské servery
SouvisejícíUmístěním následující ikonky nebo odkazu na své stránky můžete podpořit náš server.
Pro zobrazení ikonky stačí vložit tento kód do Vašich stránek:
|
EkonomikaČeský energetický problém velikosti penzijní reformyV roce 2009 došlo ke snížení cen solárních panelů zhruba o 40%. Okolní státy omezily výstavbu nových fotovoltaických elektráren, takže zahraničním investorům se najednou zúžil prostor a ve větším měřítku začali pronikat do ČR. V České republice se vykupuje 1 Wh solární energie zhruba za 12 Kč a stát přitom garantuje výkupní ceny, které se smějí snižovat jen o 5% ročně po dobu dvaceti let. Okolní státy podporují výkup solární energie zhruba polovinou naší výkupní ceny. Výrobní cena elektřiny v tradičních typech elektráren je přitom několikanásobně levnější. Nikdo nepočítal s tak rychlým nástupem fotovoltaických elektráren. Elektřinu nelze skladovat, takže vždy musí existovat nějaká míra mezistátní výměny elektřiny. Podívejme se na věc nejprve z ekonomického hlediska a postavme problém do hodně ostrého světla.
Člověk a trh - O stávajícím ekonomickém systému jinakJe ekonomický systém, v němž žijeme, skutečně jediný možný? Lze v jeho rámci uvažovat i jinak? Co jsou tzv. komunitní, sociální a místní měny? Kde jimi lze zaplatit? Jak dnes vlastně vznikají peníze? Finanční, hospodářská a řecká krize - jaké jsou jejich hlubší příčiny? Co je to ekonomický nerůst? A co je zač hnutí, které ho prosazuje, hnutí degrowth? Co jsou heterodoxní směry v ekonomii? Jak uvažovat v rámci hlavního proudu neoliberální ekonomie jinak? Co z nich dělá PIIGS (prasátka)?
F|M - Luis de Sousa, asistent a výzkumný pracovník Institutu technologie v Lisabonu, editor portugalsky psaného serveru o ropném zlomu picodopetroleo.net, mimo to činný v Hnutí přechodu, si v následujícím textu všímá pozoruhodných souvislostí:
Makrodata o Evropské unii jsem hledal v dokumentaci SER-2  a náhodou jsem si všiml čehosi velmi zajímavého: energetický mix zemí PIIGS* (atlantické – Portugalsko a Irsko – a středozemní – Itálie, Řecko a Španělsko – státy, které trvale hospodaří s rozpočtovými schodky) se vyznačuje zřetelným charakteristickým rysem.Překvapení? Možná, že ani ne, ale vysvětluje to mnohé a rovněž to poukazuje na to, že stávající krize není záležitostí pouze financí, ale daleko spíše energie. Do Mezopotámie
Přinášíme překlad další části knihy Richard Heinberga Večírek skončil. Dva již dříve zveřejněné překlady najdete zde a zde.
Záhy po invazi do Afghánistánu obrátila Bushova vláda
Vzestupy a pády růstu aneb Krabat čarodějův učeň
Když Mezinárodní Měnový Fond vydal prognózu, podle níž nás čeká lepší rok a ekonomika v roce 2010 poroste o 4,6 procenta, vyhnal tento optimismus minulého týdne trhy nahoru. Vyjma vyhlídek na to, že se ekonomika opět vzchopí, se na růstu cen ropy z minulého týdne (ze 72 na 76 $) podepsaly i tržní principy. Zásoby ropy USA klesly na 5 miliónů barelů, zatímco čínské dovozy ropy i nadále rostly. Objevují se známky, že by se světová nabídka ropy mohla začít snižovat. V průběhu posledních týdnů byla většina surové ropy uskladněné v plovoucích tankerech odeslána k zákazníkům po celém světě. Odhady produkce zemí OPECu za měsíc červenec ukazují oproti červnové produkci pouze malý vzestup. Embargo uvalené na Írán je i nadále předmětem novinových zpráv, neboť většina ropných společností z EU i odjinud ruší s Íránem své kontrakty. Mezitím jsou Turecko a Čína největšími dodavateli importovaného zemního plynu do Íránu. Teherán nyní prohlašuje, že vzrůstající cena ropy nahradí veškeré škody způsobené sankcemi uvalenými USA a OSN.
Noticka k „Jak přežít ve světě nemrtvých peněz“Podnětný článek J.M. Greera mne citelně nakopl. Jako obvykle. Bohužel obsahuje IMHO značná přehlédnutí. Exponenciální růst se střetává s omezenými zdrojiKaždý, kdo se věnoval studiu ekonomiky zdrojů, především ropného zlomu, musí nakonec opustit pohodlný základ geologické vědy a vyrovnat se s mnohem chaotičtějšími a mnohem méně předvídatelnými ekonomickými vedlejšími účinky, které jsou důsledkem konce levné energie. Řecko na kraji propastiJiž několik měsíců sledují oči celého světa Řecko, „slabý článek“ v ekonomice eurozóny, jak tato země bojuje o přežití proti bankrotu se závratným deficitem (na úrovni 14% HDP), astronomickým dluhem (nehorázných 130% HDP), a - což je vůbec nejdůležitější – s kolabujícím výrobním sektorem. V mnoha ohledech mělo smysl sledovat řeckou ságu, neboť příslušné ekonomické aspekty jen představují zrcadlový obraz všeho toho, s čím jsme si spojovali politiku ve věku financializace. Úžasné představy a životní úroveňV dnešních dnech plní stránky novin i zpravodajských servrů články k "Řecké otázce". Já jsem se také "nakazil" a tak ve svém dnešním příspěvku, chci poukázat na souvislosti mezi reakcí na možné řešení krize a návrhy na řešení energetické politiky. Musím poznamenat, že skutečným impulsem k napsání tohoto zamyšlení bylo několik článků (1, 2) na Energybulletin.cz, u nichž jsem zaznamenal enormní množství růžového nátěru na autorské optice. KrizeHerman Daly (nar. 1938), americký ekologicky orientovaný ekonom a profesor na University of Maryland, někdejší ekonom Světové banky, autor myšlenky neekonomického růstu, se ve svém článku z listopadu 2008 zaměřil na prapůvodní příčinu finanční krize, která poté, co tvrdě zasáhla finanční sektor a zadlužené americké domácnosti, začíná nyní doléhat na jednotlivé americké a evropské státy. V čem spočívá dle Dalyho ústřední problém globální ekonomiky? 
|
