John Michael Greer a Sharon Astyk, dvě osobnosti komunity ropného zlomu, které jsou pravidelným čtenářům českého EnergyBulletinu jistě známy, spolu často vedou polemiku. Tentokrát si však padly do noty. Předposlední příspěvek Johna Michaela Greera nazvaný A Blindness to Systems (Zaslepenost k systémům) vyvolal řadu ohlasů nejen mezi čtenáři jeho blogu, ale i na webu The Oil Drum. Sharon Astyk (na EBCZ jsme od ní zveřejnili v českém překladu několik článků – viz např. zde, zde a zde) reagovala obsáhlým článkem. Přinášíme stručné shrnutí Greerova eseje a několik postřehů, jimiž do diskuse přispěla Sharon Astyk.

Poslední dobou si stále víc Japonců začíná uvědomovat, že během období Edo byla jejich země tím, čemu dnes říkáme udržitelná společnost. Populace byla stabilní, společnost nespoléhala na materiální vstupy z vnějšku. Mnozí Japonci se snaží dozvědět více o sociálním systému této doby a uplatnit „moudrost období Edo“ v soudobé společnosti.

Shodou okolností ve v tomto velikonočním týdnu sešly hlasy dvou osobností nad podobným tématem.

Přírodní bazén neboli koupací jezírko je nádherný vodní prvek, který kromě ekologické prospěšnosti pro zahradní ekosystém poskytne rodině stejné služby, jako běžný zahradní bazén. Přesněji řečeno, poskytne mnohem lepší služby. V běžném bazénu nemůžete pozorovat vážky, na jeho okrajích nekvetou rozmanité vodní rostliny a není tak zábavné u něho sedět a pozorovat ho.

Má smysl stěhovat se kvůli ropnému zlomu na nové místo? Napadají mě důvody pro i proti. Níže jsem sepsala několik nápadů. Jak se čtenáři staví k této otázce?

I. 

Odklon od starých výrobních postupů, v nichž se běžně používaly přírodní materiály, začal s nástupem průmyslové revoluce, která naše území zasáhla na počátku 19. století. Její vliv spustil řetězec proměn s dopadem na urbanizaci a demografickou strukturu země. Projevil se odlivem venkovského obyvatelstva, které jako pracovní síla odcházelo do měst. Zde tito lidé „nasáli“ městský životní styl a pozvolna jej přenášeli do svých venkovských domovů. Námezdní dělníci přestali navazovat na dovednosti, které se v historickém vývoji s naprostou samozřejmostí při stavbě domů uplatňovaly. Řemeslné techniky děděné generacemi otců a dědů a materiály používané starými staviteli se v překotném vývoji překrývaly moderními způsoby výstavby. Společnost se ocitla na prahu procesů považovaných za stírání rozdílu mezi městem a vesnicí.

Je doba, kdy možnosti těžby nepokryjí rostoucí poptávku po ropě a z toho plynoucí nebezpečí nekontrolovaného skokového kolísajícího nárůstu cen všech energií vázaných na ropu. V ČR se nyní bavíme o tom, zda problém ropného zlomu existuje. V Bílém Domě se hádají, zda tento jev lze očekávat již v roce 2008, nebo až 2015.