Bydlení

Valonské zrcadlo české energetice: Desetinová spotřeba

Čestmír Klos,
Belgické Valonsko chce během příštích čtyř desetiletí snížit závislost na uhlí, plynu a ropě o 80 až 95 procent. Má na to zákon.

Jak se finanční krize může stát krizí zásobování

František Marčík,
Zpráva 'Trade-Off: Financial System Supply-Chain Cross-Contagion: a study in global systemic collapse argumentuje, že úzká provázanost mezi globálním bankovnictvím, měnovou krizí a krizí solvence způsobuje riziko ekonomické "nákazy" v oblasti výměny zboží a služeb - a to i za předpokladu, že se jedná o sektor či oblast, kde jsou všechny strany transakce solventní a peněžní a bankovní zprostředkování nevykazuje problémy. A možná "nákaza" mezi finančním systémem a obchodní a výrobní sítí (reálnou ekonomikou) navíc zpětně posiluje finanční krizi.

Ropný vrchol ve Vídni - Konference ASPO 2012 den druhý

Tomáš Hyjánek,
První den konference ASPO byl zasvěcen bilanci situace, ve které se svět poháněný fosilními palivy ocitnul. Klíč k této situaci můžeme vidět jako nexus ropy a bezpečnosti: pohled „pod zem“ vidí ztenčující se geologická ložiska, jejichž těžba je technicky stále obtížnější a energeticky náročnější, a pohled nad zem si nemůže nevšimnout explozi poptávky jak v zemích, které ropu těží a vyvážejí, tak i v nových industriálních gigantech často označovaných jako Číndie. V důsledku kombinace stagnující těžby a strategicky napjaté situace se těžko vyhneme dodávkovým šokům – náhlému výpadku ropného dovozu do významné země, jako se to přihodilo v USA v roce 1973 v důsledku ropného embarga zemí OPEC.

Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu

Marek Kvapil,
Neexistuje snad pozoruhodnější prvek permakulturní zahrady než kompost. Že se zde koncentrují živiny a rozkládá organická hmota, čímž vzniká humus, je dobře známo. Méně už to, že zde probíhají ozdravné procesy schopné ničit různé patogeny a toxické látky.

Panelová diskuse „Změny klimatu"

František Marčík,
Jakými cykly klima na Zemi přirozeně prochází? Jak člověk může ovlivňovat klima? Jakou hrozbu představují skleníkové plyny v atmosféře? Jaké dopady na životní prostředí má uhlíková ekonomika a jaké přináší ekonomika nízkouhlíková? Jak se člověk a příroda umí přizpůsobit změnám klimatu?

Úvaha nad energetickou politikou ČR a Německa

Ivan Beneš, Fil...,
Ropa je energetickým zdrojem číslo jedna a svět se nachází v období ropného zlomu. Vážné ochromení ekonomiky je s určitým zpožděním po ropném zlomu téměř jisté, protože od začátku industriální revoluce vyžadoval hospodářský růst zvyšující se spotřebu fosilních paliv. Toto spřažení (růst HDP – růst spotřeby fosilních paliv) se doposud nepodařilo rozvázat, ač se o tom začalo hovořit ve spojení se snižováním emisí skleníkových plynů. Rok 2008 byl výjimečný a ukázal plný rozsah možných škod z nedostatečné nabídky. Začal s cenou ropy 90 $ za barel a v půli roku se cena zlomila za vrcholem 150 $/b. Ekonomika se zároveň stahovala, klesala průmyslová výroba a exporty, rostla nezaměstnanost. Dopravní průmysl se ocitl v životním ohrožení. Z roku 2008 si lze odnést dvě poučení: ceny se opravdu mohou vyhoupnout do nečekaných výšin a velmi vysoké ceny působí v krátkém období závažné škody na hospodářství.

Futuristické vize energetického soumraku

Eva Hauserová,
David Holmgren, spoluzakladatel permakulturního hnutí, loni vydal útlou knížku s názvem Budoucí scénáře a s podtitulem Jak se komunity mohou přizpůsobit ropnému zlomu a změnám klimatu. Nejde však o příručku poskytující rady, zda máte v případě nějakého globálního kolapsu začít pěstovat brambory, nebo raději oves a hrách. Právě naopak, jde o hodně analytickou, futurologickou knihu, předkládající čtyři dosti konkrétní vize budoucího globálního vývoje.

Rozhovor s Nicole Foss: Očekávejte další fázi krachu na trzích a to větší, než byla ta předchozí

Alexander Ač,
Nicole Foss patří k osobnostem s širokým záběrem, na základě nějž si vytváří “celistvý obraz” o dění. Setkání s ní na ASPO konferenci o zlomu ropy bylo velmi příjemným zážitkem. Podle Nicole Foss není možné pokračovat ve stávajícím běhu věcí (business as usual) a současná forma kapitalismu je jedna velká pyramidová hra. Má zcela jasno ohledně ropného zlomu (nastane a obnovitelné zdroje nepřinesou spásu!), ale ještě jednoznačněji mluví o finančních trzích – všechno ještě více zkomplikují. Další fáze dluhové deflace a prasknutí finanční bubliny velmi ztíží další investice v energetickém sektoru. V krátkodobém období ceny ropy poklesnou, neporostou, jak tvrdí většina analytiků v kruzích ropného zlomu. Říká, že dokud se nedostaneme z dluhů, nelze s ničím pohnout, a že ekonom Paul Krugman je monetarista, jehož doporučení nic nezlepší (kromě prodloužení života bank – a to také není dobře). Jedna planeta by jí nestačila, ale doufá, že co dělá, dává jejímu životu smysl. Ostatně posuďte sami. - Alexander Ač 

Otázka domácí ekonomiky

Marek Kvapil,

John Michael Greer a Sharon Astyk, dvě osobnosti komunity ropného zlomu, které jsou pravidelným čtenářům českého EnergyBulletinu jistě známy, spolu často vedou polemiku. Tentokrát si však padly do noty. Předposlední příspěvek Johna Michaela Greera nazvaný A Blindness to Systems (Zaslepenost k systémům) vyvolal řadu ohlasů nejen mezi čtenáři jeho blogu, ale i na webu The Oil Drum. Sharon Astyk (na EBCZ jsme od ní zveřejnili v českém překladu několik článků – viz např. zde, zde a zde) reagovala obsáhlým článkem. Přinášíme stručné shrnutí Greerova eseje a několik postřehů, jimiž do diskuse přispěla Sharon Astyk.

Japonská udržitelná společnost v období Edo (1603 – 1867)

JFS,

Poslední dobou si stále víc Japonců začíná uvědomovat, že během období Edo byla jejich země tím, čemu dnes říkáme udržitelná společnost. Populace byla stabilní, společnost nespoléhala na materiální vstupy z vnějšku. Mnozí Japonci se snaží dozvědět více o sociálním systému této doby a uplatnit „moudrost období Edo“ v soudobé společnosti.

Syndikovat obsah