Archiv
Přispějte prosím na naši činnost. Transparentní účet Resilience, o.s. - č. ú.: 7388224001/5500
Provozovatel
Naši partneřiSouvisejícíUmístěním následující ikonky nebo odkazu na své stránky můžete podpořit náš server.
Pro zobrazení ikonky stačí vložit tento kód do Vašich stránek: |
Potraviny & ZemědělstvíTřetí potravinová revoluce, aneb Proč nejde o průmysl, ale o krk
V okamžiku, kdy Češi na náměstích zvonili klíči a jásali nad nově nabytou konzumní svobodou, vyšla v USA kniha, o níž se zatím stále příliš nemluví, ale zaručeně o ní ještě uslyšíte. Culture and Agriculture: An Ecological Introduction to Traditional and Modern Farming Systems (Kultura a zemědělství: Ekologický úvod do tradičních a moderních pěstebních systémů) antropologa Ernesta Schuskyho ze Southern Illinois University zavedla novou periodizaci dějin našeho druhu a zároveň přesvědčivě ukázala důvody, proč do budoucna není možno počítat se zachováním dnešního systému průmyslové produkce potravin. V atmosféře české "ostalgie" po všem předlistopadovém, která zahrnuje i tesknění po průmyslové éře jako takové, ale také nadšené vzpomínání na slušovický jézédácký experiment Františka Čuby, je důležité Schuskyho práci znovu připomenout. Neexistuje totiž nic tak zavádějícího jako lpění na tom, co spěje ke svému zákonitému konci zcela bez ohledu na subjektivní prožívání přihlížejících.
Valonské zrcadlo české energetice: Desetinová spotřeba
Belgické Valonsko chce během příštích čtyř desetiletí snížit závislost na uhlí, plynu a ropě o 80 až 95 procent. Má na to zákon.
Břidličná bublina a blížící se deprese
Mezinárodní energetická agentura (IEA) každý rok na podzim vydává svůj výhled světové energetiky (WEO). Letošní zpráva mimo jiné prorokuje, že USA se v budoucnu s nemalou pravděpodobností stanou za pomoci moderních technologií a těžby druhořadých ložisek fosilních paliv nejen energeticky nezávislou zemí, ale dokonce i exportérem fosilní energie. David Korowicz patří k odborníkům, kteří takoví scénář považují za krajně nepravděpodobný.
Patnáct slonů v obýváku
Mezi zatím nepříliš popularizovanými kříženci ekonomie a dalších věd je pravděpodobně nejdůležitější biofyzikální ekonomie. Pokud byste snad projevili zvrácený úmysl seznámit se s touto obskurní odnoží ekonomie, můžeme začít poměrně nevědecky: V obýváku se nám roztahuje patnáct slonů! Angličtina má pěkný idiom. Slon v obýváku. Slon v obýváku je zjevná pravda, neoddiskutovatelný fakt – o kterém se nikomu nechce diskutovat. Patnáct slonů v našem obýváku napočítal Nate Hagens, jeden z čelních představitelů biofyzikální ekonomie a bývalý viceprezident investiční sekce Lehman Brothers a Solomon Brothers. Každý z těchto slonů je fundamentální omyl současné ekonomie. A nejen ekonomie, ekonomové odchovaní touto „vědou“ radí také většině politiků a manažerů velkých firem.
Jak se finanční krize může stát krizí zásobování
Zpráva 'Trade-Off: Financial System Supply-Chain Cross-Contagion: a study in global systemic collapse argumentuje, že úzká provázanost mezi globálním bankovnictvím, měnovou krizí a krizí solvence způsobuje riziko ekonomické "nákazy" v oblasti výměny zboží a služeb - a to i za předpokladu, že se jedná o sektor či oblast, kde jsou všechny strany transakce solventní a peněžní a bankovní zprostředkování nevykazuje problémy. A možná "nákaza" mezi finančním systémem a obchodní a výrobní sítí (reálnou ekonomikou) navíc zpětně posiluje finanční krizi.
Ropný vrchol ve Vídni - Konference ASPO 2012 den druhý
První den konference ASPO byl zasvěcen bilanci situace, ve které se svět poháněný fosilními palivy ocitnul. Klíč k této situaci můžeme vidět jako nexus ropy a bezpečnosti: pohled „pod zem“ vidí ztenčující se geologická ložiska, jejichž těžba je technicky stále obtížnější a energeticky náročnější, a pohled nad zem si nemůže nevšimnout explozi poptávky jak v zemích, které ropu těží a vyvážejí, tak i v nových industriálních gigantech často označovaných jako Číndie. V důsledku kombinace stagnující těžby a strategicky napjaté situace se těžko vyhneme dodávkovým šokům – náhlému výpadku ropného dovozu do významné země, jako se to přihodilo v USA v roce 1973 v důsledku ropného embarga zemí OPEC.
Světové soupeření o nerostné suroviny jako jeden z nejzávažnějších geopolitických problému současnosti
Podle zprávy Národní zpravodajské rady (spadající pod vládu USA) z roku 2010 představuje jeden z nejzávažnějších geopolitických problémů čím dál více omezenější přístup nejenom k energetickým, ale také ne-energetickým surovinám. Mezi ně patří neželezné kovy jako třeba měď, hliník nebo ocel, nebo super-strategické kovy vzácných zemin (rare earth) jako Scandium, Promethium nebo Samarium. Evropská komise například v roce 2010 označila 14 minerálů (tantal, kobalt, wolfram a další) za „kritické“ pro průmyslovou produkci v Evropské unii. Podle zprávy PriceWaterhouseCoopers (PWC) z prosince 2011 výkonní ředitelé světových vůdčích zpracovatelských firem z Evropy, Asie a Ameriky věří, že surovinová nedostatečnost se „silně zvýší“ v následujících pěti letech. To může, podle nich, vést k destabilizaci nebo přerušení dodávek a ohrožení výroby. V současnosti je postižen nestabilitou dodávek především automobilový a energetický průmysl, největší obavy z období do 2016 má letecký a hi-tech průmysl.
Svět Energie podle firmy Total Group V polovině dubna naservíroval Francouzský institut v Praze opravdu vybranou lahůdku: přednášku vědeckého ředitele firmy Total Group Jean-François Minstera na téma Energie ve světě omezených zdrojů. Přednáška proběhla ve francouzštině (spíše z prestižních důvodů, následně se konala též na Západočeské univerzitě v Plzni v angličtině), proto následné zápisky zachycují pouze tu část, která nebyla ztracena v překladu...
Deindustriální blues aneb Sedm růží s přísadou bioetanolu
Metaanalýza Seufertové, Ramankuttyho a Foleyho publikovaná nedávno v časopise Nature zkoumala parametr výnosů z plochy u klasického průmyslového a organického zemědělství. Podtitul článku konstatuje, že "průmyslové zemědělství ve většině případů dává vyšší výnosy". Tento zdánlivě jednoznačný závěr v sobě ovšem skrývá hned několik háčků. Jednu jejich skupinu lze shrnout do konstatování, že srovnávání alternativ je metodologicky čisté pouze tehdy, probíhá-li za jinak stejných podmínek (ceteris paribus) – v tomto případě by se tedy nemělo lišit nic jiného než právě způsob hospodaření na určité ploše zemědělské půdy – což, jak ještě uvidíme, vlastně splněno není. A druhá námitka, v tuto chvíli dokonce ještě závažnější, souvisí s analýzou vzniku rozpočtových deficitů "problémových" evropských zemí.
Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu
Neexistuje snad pozoruhodnější prvek permakulturní zahrady než kompost. Že se zde koncentrují živiny a rozkládá organická hmota, čímž vzniká humus, je dobře známo. Méně už to, že zde probíhají ozdravné procesy schopné ničit různé patogeny a toxické látky.
|
