Provozovatel
Čtenost Bulletinu roste, dosahuje 6500 návštěv měsíčně. Můžete pomoci odesláním finančního příspěvku na účet Trastu pro
ekonomiku a společnost. Č. ú.: 2055052309/0800 nebo prostřednictvím PayPal:
Publikace
Partnerské servery
SouvisejícíUmístěním následující ikonky nebo odkazu na své stránky můžete podpořit náš server.
Pro zobrazení ikonky stačí vložit tento kód do Vašich stránek:
|
SouvislostiČeský energetický problém velikosti penzijní reformyV roce 2009 došlo ke snížení cen solárních panelů zhruba o 40%. Okolní státy omezily výstavbu nových fotovoltaických elektráren, takže zahraničním investorům se najednou zúžil prostor a ve větším měřítku začali pronikat do ČR. V České republice se vykupuje 1 Wh solární energie zhruba za 12 Kč a stát přitom garantuje výkupní ceny, které se smějí snižovat jen o 5% ročně po dobu dvaceti let. Okolní státy podporují výkup solární energie zhruba polovinou naší výkupní ceny. Výrobní cena elektřiny v tradičních typech elektráren je přitom několikanásobně levnější. Nikdo nepočítal s tak rychlým nástupem fotovoltaických elektráren. Elektřinu nelze skladovat, takže vždy musí existovat nějaká míra mezistátní výměny elektřiny. Podívejme se na věc nejprve z ekonomického hlediska a postavme problém do hodně ostrého světla.
Myslím jako ekosystém, tedy musím nemyslet?Obvykle s velkým potěšením čtu články J. M. Greera v příjemných překladech Karla Dolejše. Tentokrát jsem při čtení článku Myslet jako ekosystém žádné potěšení necítil. Přiznávám, že vzduchem létala i velmi nepublikovatelná slova na adresu ctěného arcidruida. Rozumím sice záměru autora, ale s provedením souhlasit nemohu. O pádech civilizacíProč se civilizace a společnosti rozpadají? Jared Diamond na příkladu grónských Vikingů doby železné, odlesněného Velikonočního ostrova a současné Montany popisuje signály, které předznamenávají blížící se pád, a také mluví o tom, jak můžeme pádu zabránit, rozeznáme-li tyto signály včas. Přednášku prof. Jareda Diamonda, autora do češtiny přeložené knihy "Kolaps - Proč společnosti přežívají či zanikají", opatřenou péčí Jany Šafaříkové a Radka Pillicha českými titulky lze shlédnout zde: Kolik vydrží akademické centrum pro studium resilience (odolnosti)?Ve volném putování, kde se autor snaží zachytit ozvěny významných událostí spojených s narůstajícím povědomím o naší neblahé situaci, se tentokrát dostaneme do Švédska. Zdejší Stockholm Resilience Centre (pro slovo resilience se nabízejí překlady pružnost, odolnost, houževnatost, nezlomnost ) je natolik důležitou institucí, že se k ní na těchto stránkách ještě navrátíme. Začátkem června tohoto roku se zde konal seminář, který konfrontoval dva proudy, které ve vědeckém světě dosud žily odděleným životem. Videa ze semináře naleznete zde. Johan Rockström, ředitel institutu, prezentoval poslední syntézu poznatků ve výzkumu antropogenní změny klimatu (lidově: globální oteplování – přestože výraz „oteplování“ není vždy přesný). Zde se poznatky kumulují v jednom směru: náchylnost biosféry k nezvratným změnám (tipping point) je daleko větší, než jak vyplývá ze zpráv IPCC. Škála odmítání Příspěvek Marka Párala, který považuji za jeden z nejpřínosnějších, jaký prozatím Energybulletin zveřejnil, by zasluhoval pokorné mlčení. I přesto však je třeba k němu dodat i kus dalšího, byť patrně ne tolik závažného. Marek Páral svůj článek začíná poměrně těžkým kalibrem, podmanivým líčením zoufalství a beznaděje člověka, který propadne neodbytnému nutkání přijít na kloub ropnému zlomu s cílem dopídit se spolehlivých teorií a informací, které by vyvrátily sdělení, s nimiž před lety přišli ropní geologové. Leč při svém úsilí dochází ke zjištění, že není cesty ven, načež čelí setkání se životem ve vší jeho úplnosti, až přichází na jeho samotný okraj. Podivuhodně k tomu přiléhají slova básníka Otokara Březiny: „V hlaholu životní slavnosti myšlenka na smrt zdá se nám cizí, jako by nepatřila k soustavě našeho myšlení. Horečné barvy iluze oslepují zraky a nedávají nám dohlédnout k cíli všech našich pozemských cest. Intuice o věčnosti života sálá z krásy věcí, zdá se nám, že stojíme v čase, zatímco kolem nás hraje oslňující divadlo života. Ale najednou, uprostřed cesty, po níž jsme tisíckrát šli ve svých myšlenkách obrácených k věcem této země, udeří do naší bytosti úžasná jistota, že jdeme vstříc své vlastní smrti.“ Člověk a trh - O stávajícím ekonomickém systému jinakJe ekonomický systém, v němž žijeme, skutečně jediný možný? Lze v jeho rámci uvažovat i jinak? Co jsou tzv. komunitní, sociální a místní měny? Kde jimi lze zaplatit? Jak dnes vlastně vznikají peníze? Finanční, hospodářská a řecká krize - jaké jsou jejich hlubší příčiny? Co je to ekonomický nerůst? A co je zač hnutí, které ho prosazuje, hnutí degrowth? Co jsou heterodoxní směry v ekonomii? Jak uvažovat v rámci hlavního proudu neoliberální ekonomie jinak? Stoupající teploty snižují schopnost rostlin vstřebávat uhlík, varuje studieOteplování v poslední dekádě vyvolalo rozsáhlá sucha, která vymýtila množství rostlin schopných vstřebávat CO2, tvrdí vědci. Tyto rostliny by byly schopny pojmout uhlíkový ekvivalent skleníkových plynů, které vyprodukuje Británie za jeden rok. První pomoc po setkání s ropným zlomemAsi to znáte, nějakým způsobem jste to zažili nebo zažíváte – koukáte do noci na youtube, browsíte weby, kterým byste se ještě včera smáli za ty konspirační a alarmistické nesmysly, připadáte si jako Alenka v zemi za zrcadlem, nechápete, jste tak nějak mimo sebe a nikdo vám nerozumí, jste v šoku. A nevěříte, vztekáte se, hledáte skulinky, jste v koncích, protože celý svět je v koncích.
A až úplně nakonec vám to dojde – ano, je to tak.
Pokud jste tímto prošli a neuvízli cestou, pak blahopřeji, zdárně jste absolvovali pět stádií vyrovnávání se s realitou/smrtí/ropným zlomem a nemusíte číst dál. Všichni ostatní následujte. Několik poznámek k ekonomické situaciVzhledem k delší odmlce považuji za nejvhodnější začít hodnocením současné situace a výhledem na nejbližší období. Tento příspěvek se tak bude zaměřovat především na nejbližší horizont do 5 let a zároveň může sloužit jako shrnutí, či úvod pro všechny s tematikou neseznámené. Nemusím doufám připomínat, že ačkoliv moje zdroje dokázaly ve srovnání s mainstreamem predikovat jak finanční, tak energetickou krizi s předstihem několika let, je vždy vhodné se snažit o vlastní verifikaci a kritiku uvedených dat a závěrů. Političtí činitelé uznávají hrozbu ropného zlomu, nyní se s ní musí vypořádat
Většina úředníků v Evropě se stále domnívá, že ropný zlom je problém, který vyřeší trhy. Hrát tuto hru s našimi zásobami energie je nebezpečné.
Britská vláda byla ještě před dvěma lety přesvědčena, že zásoby ropy jsou natolik hojné, že postačí k uspokojení rostoucí poptávky přinejmenším do roku 2030. Jinými slovy se nebylo čeho obávat. Tato radostná zpráva se opírala o sporné výroky Mezinárodní energetické agentury se sídlem v Paříži. Ovšem od té doby množství univerzitních studií a zpráv z průmyslu prokázalo, že někdy v průběhu tohoto desetiletí začne ropná produkce klesat. Stručně řečeno, brzy dosáhneme ropného zlomu a nejsme na to vůbec připraveni. Připravte se na náraz. 
|
