"Bylo to v bytě (bohemisty) Williama E.Harkinse (v New Yorku), kdy jsme se jednoho dubnového večera 1968 sešli s Václavem Havlem... Václav Havel nám líčil situaci v Československu a nadějný další vývoj. Budou nejdříve jen čtyři politické strany, ale všechny na jedné úrovni, komunisté už nebudou mít vedoucí úlohu... Znovu začnou vycházet Lidové noviny, první číslo by mělo mít úvodník Ferdinanda Peroutky...

Nebývá zvykem datovat vydání knihy s přesností na měsíce, ale J. M. Greerovi se mimoděk podařil husarský kousek – vydal zásadní knihu o zlomu ropy téměř přesně v okamžiku kulminace spekulativní ropné horečky a taktéž v okamžiku, který je v příslušných kruzích označován jako samotný zlom (peak oil). 

Dmitrij Orlov, jeden z bloggerů, jejichž úvahy si lze přečíst na EnergyBulletin.net (několik překladů je i na našich stránkách – viz zde, zde a zde), inženýr ruského původu žijící v USA, autor knihy Reinventing Collapse, v níž předvídá kolaps Spojených států a na příkladu zhroucení Sovětského svazu vysvětluje průběh a dopady takové události na společnost (více viz článek Jindřicha Kalouse), vydal vlastním nákladem knihu pěti nejvýznamnějších esejů, které napsal od roku 2005 do současnosti.

Bill Gates, spoluzakladatel společnosti Microsoft a jeden z nejbohatších lidí na planetě, si po té, co se asi před rokem a půl téměř stáhnul ze světa businessu, aby mohl věnovat více času charitativní činnosti své nadace, založil minulý měsíc osobní blog. Prezentuje na něm mimo jiné myšlenky a postřehy týkající se soudobých energetických a environmentálních problémů.

V jakémkoliv trochu úspěšném blogu máte konverzace, které vedou autor a komentátoři často velmi dlouho a na pestrém pozadí a konverzace s lidmi, kteří se jí účastní poprvé. Někdy jsou tito nově příchozí nepřátelští, někdy zvědaví, někdy mají problémy strávit, co se právě dozvěděli, jsou vámi naštvaní nebo úseční. Někdy zůstávají a někdy jenom nakukují. Psát s ohledem na rovnováhu mezi stálými hosty a nově příchozími je vždy zajímavé cvičení (…).

Poznámka překladatele: Je letitou tradicí mnoha významných myslitelů, že jim aktuální podnět umožní zformulovat nadčasové stanovisko. Sharon Astyk by asi pobavilo (a určitě poctilo), kdyby ji někdo postavil vedle třeba M. de Montaigne – a je mým vřelým přáním, aby tu za sto let byl někdo, kdo to bude moci udělat.

Uvolněný od práce na své první knize Dlouhý sestup, v níž vyložil argumenty, shrnující, proč nás technologie nezachrání, může nyní John Michael Greer neboli Arcidruid načrtnout, jak se bude rozvíjet přicházející deindustrializace. Jeho popis budoucnosti se mi zdál v pragmatickém i filosofickém smyslu natolik užitečný, že jsem zatoužila dát po výtisku všem studentům posledních ročníků vysokých škol, aby se mohli zamyslet nad svým vzděláním a připravit se jak na záchranu jedinečných znalostí naší kultury tak i na zvládnutí praktických dovedností, které by jim umožnily řečenou budoucnost přežít. (Výňatek z recenzované knihy si lze česky přečíst zde, pozn. red.)

Život malíře a básníka Bohuslava Reynka byl prostý a obyčejný, zřejmě unikl pozornosti většině lidí. Převážnou část svého života strávil na statku svých rodičů v Petrkově, oženil se, měl jednu manželku, dva syny. Celý život ve dne spravoval dům, staral se o zvířata, pásl ovce, dojil kozy a v noci seděl v tichém osamění a psal své básně, modlil se, ryl své grafiky.

Úvodní poznámka: Při stěhování knihovny našeho ústavu byl mezi separáty nalezen tento nepodepsaný rukopis. Jedná se o zjevný, nedůvěryhodný padělek, protože je datován rokem 2062, který ještě nenastal. Kromě celé řady zjevných smyšlenek, rukopis obsahuje i některé zajímavé podněty jako např.  že ve 20.  století opravdové nebezpečí přicházelo častěji ze sféry ekonomiky a politiky než změn přírodního prostředí, anebo že klimatické změny nás spíš zasáhnou prostřednictvím okolního světa než reálným vlivem na naše území. Text se žánrově přimyká k apokalyptické literatuře posledních tří tisíciletí, není dlouhý a končí nečekaně optimisticky. Proto jsme si dovolili jej jako určitou kuriozitu, kterou nelze brát vážně, zařadit do této monografie. (Text původně vyšel ve sborníku NĚCO PŘEKRÁSNÉHO SE KONČÍ - Kolapsy v přírodě a společnosti, Dokořán 2008, pozn. red.)

Nate Hagens se ve svém posledním článku pro The Oil Drum ptá po smyslu a dalším směřování tohoto webu, jenž se věnuje problému vyčerpávání fosilních paliv. Do debaty kolem ropného zlomu vnáší sociální hledisko. Když jsem pročítal jeho text, uvědomil jsem si, že „Peak Oil“ je do značné míry fenomén, s nímž se většina jeho zastánců střetává prostřednictvím internetu. Ano, peak oil je sice vědecká teorie, ale rovněž má svůj společenský přesah, je sociálním fenoménem, vyvolává v myslích lidí určitá pnutí a pochody, stává se sociálním tmelem.