Při sledování působivého rozhovoru s Michaelem Ruppertem, z kterého vznikl film Collapse, jsem se přistihl, že se ztotožňuji s Ruppertovou frustrací stran toho, že veřejnost, jak se zdá, problém ropného zlomu nechápe a že přijít na to, jak by ji bylo možné o závažnosti tohoto problému přesvědčit, je obtížné.

Vedle analogií s každodenními situacemi, které Ruppert používá, aby názorně ukázal celý problém, jsem postavil fakty a grafy obtěžkané prezentace Matta Simmonse, které jsem v průběhu let viděl, a jeho knihu Twilight in the Desert (Soumrak v pustině), náročný tlustospis sestávající z technických informací, kterým Simmons poodhalil roušku, do níž byly zahaleny ropné zásoby Saudské Arábie. Každý z těchto přístupů mířil k jinému posluchačstvu. Ruppert hovořil s širokou veřejností prostřednictvím svého dnes již zaniklého e-mailového dopisu, v němž pravidelně rozesílal čerstvé zprávy. Simmons se obvykle obracel na dobře informované, specializované publikum, které bylo s to pochopit jeho technický výklad.

Oběma tleskám. Z jejich snahy přesvědčit širší publikum o realitě ropného zlomu těžím dodnes. Tu a tam jsem si však činil obavy, že se oba uchýlí k prognózám, které čas pravděpodobně postaví do správného světla, především z toho důvodu, že oběma je vlastní důraz na krátkodobost prognóz. V době, kdy Ruppert poskytl rozhovor pro film Collaps, věřil, že současný ekonomický krach je počátkem „rozmotávání“ industriální civilizace. Od té doby však částečné oživení, obzvláště v Asii, učinilo jeho názor přinejlepším předčasným. Z dlouhodobé hlediska možná bude mít pravdu. Ale ne z hlediska dnešního!

Simmons už nějakou dobu přednáší o chatrném stavu ropné a plynové infrastruktury. V roce 2008, kdy jsem ho viděl na konferenci, se obával, že ropná krize přiměje řidiče tankovat plné nádrže, čímž by se v úhrnu snížilo množství dostupných ropných produktů a další ropné infrastruktury na míru, kterou nazval „minimální provozní úroveň“. (PDF) Takový pokles by podle něj ochromil celý systém a zastavil by dodávku potravin a dalších klíčových druhů zboží. Třebaže přímo netvrdil, že taková událost hrozí bezprostředně, bylo zjevné, že se jeho obavy týkají všech dob. Až do doby, kdy píši tento článek, se nic takového nenastalo. Což neznamená, že nenastane. Nikoliv však dnes!

Obdobné neúspěšné předpovědi naneštěstí poskytují krmi těm, kdož veřejnosti sdělují, že takové chybné predikce jaksi znevažují koncept ropného zlomu stejně jako texty a přednášky těch, kdo takové chybné predikce činí. Sám jsem byl příliš posedlý možností, že křivka těžby zemního plynu v Severní Americe spadne strmě dolů. V odkazovaném článku jsem měl dobrý důvod použít otazník. Ale nejsem si jist, zda to stačí k obhajobě.

Mám profesní zkušenost z oblasti masové komunikace. Je přirozené, že když přemýšlím o důležitých veřejných tématech, myslím na to, jak o nich mluvit s širokou veřejností. Nedávno jsem však přemýšlel o radě, kterou Richard Heinberg často uděluje na svých přednáškách. Svým posluchačům říká, že lidé z hnutí ropného zlomu by se nejprve měli – podobně jako pasažéři letadla, kteří jsou pro tísňovou situaci, během níž dochází ke snížení tlaku v letadle, instruováni tak, že nejprve si mají sami nasadit kyslíkovou masku a teprve poté mají pomáhat druhým při nasazování – na ropný zlom připravit sami a teprve poté by měli při přípravách pomáhat druhým. Důvod pro to je částečně praktický. Jak může někdo úspěšně pomáhat v přechodu na post-zlomovou energetiku, pokud nemá rozumně zajištěné finance, živobytí a základní potřeby jako dům, strava a doprava?

Je tu však ještě jeden důležitý aspekt, proč by se měl každý připravovat. Minulý týden jsem cestoval po Kanadě a poté, co jsem se ubytoval na nocleh se snídaní, jsem s jedním párem dlouho hovořil o ropném zlomu. Jakmile zjistili, že často o tomto tématu píšu, začali se zajímat o to, co říkám. Ale také je silně zajímalo, jaké činím přípravy.

V těchto dnech o sobě zjišťuji, že věnuji zvláštní pozornost lidem, kteří hovoří o svých přípravách na svět po ropném zlomu. Částečně se od nich učím a částečně porovnávám svoji úroveň připravenosti s tou jejich. Pakliže jsou, podle mého soudu, mnohem dál, než jsem já, má pozornost vůči nim se ještě zvyšuje.

Je to pro mne jedno z důležitých vodítek, na co všechno při snaze přesvědčit veřejnost o nebezpečích ropného zlomu přistoupit. Neexistuje přesvědčivější důkaz o tom, že někdo chápe ropný zlom jako záležitost kritického významu, než kolik je kdo ochoten věnovat času a úsilí do příprav na svět po ropném zlomu.

Z anglického originálu dostupného na http://www.energybulletin.net/53641 přeložil František Marčík.