Články

Člověk a trh - O stávajícím ekonomickém systému jinak

František Marčík,
Je ekonomický systém, v němž žijeme, skutečně jediný možný? Lze v jeho rámci uvažovat i jinak? Co jsou tzv. komunitní, sociální a místní měny? Kde jimi lze zaplatit? Jak dnes vlastně vznikají peníze? Finanční, hospodářská a řecká krize - jaké jsou jejich hlubší příčiny? Co je to ekonomický nerůst? A co je zač hnutí, které ho prosazuje, hnutí degrowth? Co jsou heterodoxní směry v ekonomii? Jak uvažovat v rámci hlavního proudu neoliberální ekonomie jinak?

První pomoc po setkání s ropným zlomem

Marek Páral,

  Asi to znáte, nějakým způsobem jste to zažili nebo zažíváte – koukáte do noci na youtube, browsíte weby, kterým byste se ještě včera smáli za ty konspirační a alarmistické nesmysly, připadáte si jako Alenka v zemi za zrcadlem, nechápete, jste tak nějak mimo sebe a nikdo vám nerozumí, jste v šoku. A nevěříte, vztekáte se, hledáte skulinky, jste v koncích, protože celý svět je v koncích. 

 

A až úplně nakonec vám to dojde – ano, je to tak.

 

Pokud jste tímto prošli a neuvízli cestou, pak blahopřeji, zdárně jste absolvovali pět stádií vyrovnávání se s realitou/smrtí/ropným zlomem a nemusíte číst dál. Všichni ostatní následujte.

Druhá fáze krize: Psychologie bublin a poučení z minulosti

The Automatic Earth,
Téměř tři roky od doby, kdy v říjnu roky 2007 dosáhly hodnoty trhů svého maxima, pod nímž se stále nacházíme, se názory na to, kam budou trhy směřovat, stále různí. Zde na blogu The Automatic Earth jsme vždy říkali, že medvědí (klesající) trh ještě neskončil. Stávající protichůdný trend, který trval jeden rok, podle našeho názoru skončil a začíná druhá fáze úvěrové krize (credit crunch). Očekáváme, že v porovnaní s první fází bude mít ta druhá výrazně silnější dopad, obzvlášť na reálnou ekonomiku.

Zotavení trhu znovu zažehlo naději a zplodilo mnoho rozruchu okolo oživení tzv. „zelenými výhonky“. Pozorovali jsme dočasné obnovení důvěry, které přineslo i odpovídající oživení likvidity, což zpomalilo zhoršování fundamentů trhu. Navzdory tomu budou mainstreamoví komentátoři a politici hovořit o oživení zelenými výhonky až dokonce. Je to zaužívaná strategie popírání, jak ukáže i bližší pohled do minulosti.

Václav Smil: Energetické přechody: Historie, požadavky a vyhlídky (recenze)

Rembrandt Koppelaar,
Debata o zásobách a zdrojích energie je plná velmi optimistických očekávání. Mnoho lidí se domnívá, že je možné v nesmírně krátké době plně nahradit fosilní energii energií z obnovitelných zdrojů. Tyto myšlenky veřejně vyslovil Al Gore svým voláním po tom, aby se ve Spojených státech za 10 let vyráběla veškeré energie z obnovitelných zdrojů, či plán Jacobsona a Delucchiho, zveřejněný v časopise Scientific American, vyrábět od roku 2030 veškerou energii pro celou planetu z obnovitelných zdrojů. Tento optimismus pramení z přehlížení přirozeně povlovného charakteru energetických přechodů a kvalitativních rozdílů mezi jednotlivými zdroji energie.

Česká strava lidová (1945) - Doma a na poli

M. Úlehlová-Til...,
Ty jsou dobry, zlaty časy,
ty zlaty obžínky:
máme pivo, máme maso,
k tomu kousek hnětinky.

Všední strava se základem polévek, bramborů a moučných jídel opakuje se mimo posty a svátky den ze dne. Ale přece i tu nastávají občas výjimky, především v době intensivních polních prací. Naši předkové, třeba byli někdy až příliš šetrní, přece jen měli pochopení pro to, že namáhavá práce vyžaduje také vydatnější stravy.

Stoupající teploty snižují schopnost rostlin vstřebávat uhlík, varuje studie

The Guardian,

Oteplování v poslední dekádě vyvolalo rozsáhlá sucha, která vymýtila množství rostlin schopných vstřebávat CO2, tvrdí vědci. Tyto rostliny by byly schopny pojmout uhlíkový ekvivalent skleníkových plynů, které vyprodukuje Británie za jeden rok.

Konec všeho - probuzení ve století úpadků (recenze)

Václav Cílek,
Richard Heinberg napsal v roce 2003 skutečně vlivnou a dobře dokumentovanou knihu Večírek skončil: ropa, válka a osud industriálních společností, v níž popsal hypotézu ropného vrcholu, tedy doby, kdy produkce ropy začíná nevratně klesat. Počátek ropného vrcholu (pokud věříme, že má průběh strmě klesající sinusoidy, hovoříme o ropném zlomu) kladl do let 2008–2015. V roce 2004 následovala o něco povrchnější Energetická cesta dolů, ve které Heinberg navrhuje, co by společnost měla dělat v období nedostatku energie. Zatím jeho poslední a pravděpodobně nejhorší kniha je soubor esejů o vrcholu, tedy „konci“ všeho.
 
Špatná kniha s dobrou myšlenkou, RICHARD HEINBERG: Peak Everything. Waking up to the century of declines New Society Publishers, Gabriola Island 2007 (Canada), 224 stran, ISBN 978-0-86571-598-1 

Několik poznámek k ekonomické situaci

Thon Taddeo,
Vzhledem k delší odmlce považuji za nejvhodnější začít hodnocením současné situace a výhledem na nejbližší období. Tento příspěvek se tak bude zaměřovat především na nejbližší horizont do 5 let a zároveň může sloužit jako shrnutí, či úvod pro všechny s tematikou neseznámené. Nemusím doufám připomínat, že ačkoliv moje zdroje dokázaly ve srovnání s mainstreamem predikovat jak finanční, tak energetickou krizi s předstihem několika let, je vždy vhodné se snažit o vlastní verifikaci a kritiku uvedených dat a závěrů.

Pocta Matthew Simmonsovi

Matthew Wild,

V neděli 8. srpna náhle – na následky srdečního záchvatu – zemřel Matthew Simmons, bankéř zabývající se investicemi do energetiky a přední zastánce ropného zlomu. 


Třebaže Simmons nepřišel se samotnou myšlenkou ropného zlomu – poprvé tuto teorii zveřejnil v 50. letech geofyzik M. King Hubert –, pro její propagaci udělal nesporně více než kdokoliv jiný.

To Simmonsova dnes již klasická kniha Soumrak v poušti: Blížící se saudský ropný šok a světové hospodářství z roku 2005 přeměnila diskusi o ropném zlomu z na okraji zájmu stojící záležitosti, která se týká životního prostředí, na cosi, co se svou hodnověrností vyrovná rubrikám pojednávajícím o obchodování a podníkání.

Političtí činitelé uznávají hrozbu ropného zlomu, nyní se s ní musí vypořádat

Lionel Badal,
Většina úředníků v Evropě se stále domnívá, že ropný zlom je problém, který vyřeší trhy. Hrát tuto hru s našimi zásobami energie je nebezpečné.

Britská vláda byla ještě před dvěma lety přesvědčena, že zásoby ropy jsou natolik hojné, že postačí k uspokojení rostoucí poptávky přinejmenším do roku 2030. Jinými slovy se nebylo čeho obávat. Tato radostná zpráva se opírala o sporné výroky Mezinárodní energetické agentury se sídlem v Paříži.

Ovšem od té doby množství univerzitních studií a zpráv z průmyslu prokázalo, že někdy v průběhu tohoto desetiletí začne ropná produkce klesat. Stručně řečeno, brzy dosáhneme ropného zlomu a nejsme na to vůbec připraveni. Připravte se na náraz.