Co je ropný zlom?

Ropný zlom (angl. Peak Oil) je nejjednodušší pojmenování problému vyčerpání energetických zdrojů, nebo přesněji vyvrcholení světové těžby ropy. Ropa je konečný a neobnovitelný zdroj, který poháněl historicky unikátní hospodářský a populační růst posledního půldruhého století. Tempo těžby a zpracování ropy (v současnosti zhruba 84 miliónů barelů denně, 1 barel = 159 litrů) rostlo v minulém století skoro každý rok. Jakmile jsme spotřebovali asi polovinu původních zásob, produkce ropy s největší pravděpodobností přestává růst a začíná definitivně klesat - proto „zlom“. Ropný zlom neznamená „konec ropy“, ale konec levné ropy, protože přecházíme z trhu kupujícího na trh prodávajícího. Pro hospodářství ovlivňované stále rostoucím množstvím levné ropy mohou být následky katastrofální. Bez zásadní a úspěšné reformy civilizace jsou pravděpodobně nevyhnutelné závažné ekonomické a sociální důsledky.

Proč těžba ropy vrcholí? Proč ropa náhle nedojde?

Ropné společnosti nejprve vytěžily nejsnadněji dostupnou a nejlevnější ropu. Ropa se čerpala na souši, z malých hloubek, pod tlakem, byla „lehká“ a „sladká“ (tj. s nízkým obsahem síry) a proto snadno zpracovatelná v rafinériích. Zbývjící ropa se nachází z větší části pod mořským dnem, daleko od míst spotřeby, v malých ložiscích a v horší kvalitě. Její těžba, zpracování a doprava proto stojí stále více peněz a energie. Za těchto podmínek tempo produkce nevyhnutelně klesá. Všechna ropná pole nakonec dosáhnou bodu, ve kterém se stanou ekonomicky a energeticky nerentabilními. Jestliže na těžbu barelu ropy spotřebujeme energetický ekvivalent barelu ropy, další těžba je nesmyslná, bez ohledu na její cenu.

M. King Hubbert - první, kdo předpověděl ropný zlom


Hubbertova křivka se používá k předpovědi výtěžnosti ropného ložiska s mnoha vrty.
Zdroj: http://www.aspoitalia.net/


V 50. letech známý americký geolog Marion King Hubert pracoval pro Shell Oil. Všiml si, že objevy ropných ložisek zaznamenané do grafu v závislosti na čase vykazují zvonovitou křivku. Předpokládal, že tempo těžby ropy bude sledovat obdobnou křivku, dnes nazývanou Hubbertovou křivkou (viz obr. 1). V roce 1956 předpověděl, že těžba v dolních 48 státech USA (kromě Aljašky a Havaje) vyvrcholí v letech 1965 - 70 (http://www.energybulletin.net/13630.html). Tuto prognózu zveřejnil i přes odpor svého zaměstnavatele. Většina lidí z branže i mimo ni jeho předpověď odmítla. Těžba ropy v dolních 48 státech vyvrcholila v letech 1970 - 71, kdy Hubbertovy prognózy byly už jen blednoucí vzpomínkou. Ropný zlom byl zpětně zaznamenán až s odstupem několika let.

Žádná ropná produkční oblast se nechová přesně podle zvonovité křivky, protože produkce závisí na různých geologických, hospodářských a politických faktorech, ale Hubbertova křivka zůstává silným prognostickým nástrojem.

Při pohledu zpět by ropný zlom v USA mohl být považován za nejdůležitější geopolitickou událost druhé poloviny 20. století, protože vytvořil podmínky pro energetické krize 70. let, vedl k mnohem většímu strategickému zaměření USA na kontrolu zahraničních ropných zdrojů a znamenal začátek konce USA jako největšího věřitelského státu na světě. Spojené státy byly pochopitelně schopny dovážet ropu odkudkoli. Narůstající dluh dovolil USA dále žít s minimálním oemezením. Když však vrcholí světová těžba ropy, důsledky budou pociťovány mnohem šířeji a s mnohem větší silou.

Co ropný zlom znamená pro naši společnost?

Průmyslová společnost a finanční systémy jsou založeny na přepokladu stálého růstu, umožněného stále dostupnějšími fosilními palivy. Obzvláště ropa je ze všech fosilních paliv nejvýhodnější a nejvšestrannější. Rope se v současnosti podílí 43% na celkové světové spotřebě paliv (http://www.iea.org/dbtw-wpd/Textbase/nppdf/free/2005/key2005.pdf) a 95% na celkové energii spotřebované v dopravě (http://www.wbcsd.org/web/publications/mobility/smp-model-document.pdf). Ropa a zemní plyn jsou surovinami pro výrobu plastů, nátěrových hmot, léčiv, hnojiv, elektronických součástek, pneumatik a mnoha jiného. Ropa je natolik důležitá, že ropný zlom bude mít nedozírné následky v oblastech válek a geopolitiky, zdravotnictví, kultury, dopravy a obchodu, ekonomické stability a výroby potravin. K získání potravin obsahujících 1 joule energie je v USA nutno vynaložit asi 10 joulů energie z fosilních paliv (http://www.energybulletin.net/281.html).

Hirschova zpráva

Začátkem roku 2005 byla vydána zpráva, objednaná US ministerstvem energetiky, pod názvem Vrchol světové produkce ropy: Dopady, zmírnění a rizikové řízení (http://www.netl.doe.gov/publications/others/pdf/Oil_Peaking_NETL.pdf; http://www.blisty.cz/art/24573.html), známá podle svého hlavního autora také jako Hirschova zpráva. Závěr zprávy varuje, že
„jakmile bude dosaženo ropného zlomu, dramaticky vzrostou ceny a cenové nestabilita kapalných paliv, a bez včasných protiopatření budou ekonomické, sociální a politické náklady bezpříkladné. Průchodná protiopatření jsou možná na straně nabídky i poptávky, ale aby měla postatný efekt, musí být zahájena více než deset let před ropným zlomem.“

Pozdější Hirschova studie (http://www.energybulletin.net/20809.html) doporučuje světu co nejdříve začít vynakládat 1000 miliard US dolarů ročně na nouzové programy nejméně po dobu 10 nebo raději 20 let před ropným zlomem. Nic z předpokládaných opatření však evidentně ještě nezačalo. Hirsche nikdo nepožádal o odhad, kdy zlom pravděpodobně nastane.

Takže kdy nastane globální ropný zlom?

M. King Hubbert předpověděl globální ropný zlom na období 1995 - 2000. Mohl být blízko pravdě, nebýt ropných šoků 70. let, které spotřebu ropy zpomalily.


Jak ukazuje následující obrázek, objevy ropných ložisek v globálním měřítku vyvrcholily koncem 60. let. Od poloviny 80. let ropné společnosti objevují méně ropy než se spotřebovává.
Zdroj: http://www.aspo-ireland.org/


Z 65 největších ropných zemí světa jich už 54 má svůj ropný zlom za sebou (http://www.energybulletin.net/5655.html) a nacházejí se ve fázi poklesu, včetně USA (ropný zlom 1970/71), Indonésie (1997), Austrálie (2000), Severního moře (2001) a Mexika (2004). Hubbertovy i jiné metody byly použity k vyvtoření různých prognóz data ropného zlomu, s výsledky od „už byl“ až po velmi optimistický rok 2035. Mnoho oficiálních zdrojů dat - čísla OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), zprávy ropných společností a zjištění USGS (Geologická služba USA) - na jejichž základě mezinárodní energetické agentury vytvářejí svoje zprávy, se ukázalo jako hrozivě nespolehlivé (http://www.energybulletin.net/2544.html). Několik významných vědců vypracovalo nezávislé studie, z nich nejznámější je Colin Campbell (http://www.aspo-ireland.org/) ze Sdružení pro studium vrcholu těžby ropy a zemního plynu ASPO (http://www.peakoil.net/, http://www.blisty.cz/art/24200.html).




Zdroj: http://www.aspo-ireland.org/


Nejnovější model ASPO předpokládá, že vrchol těžby všech dob u konvenční ropy nastal v roce 2005. Bereme-li v úvahu „těžkou“ ropu, zdroje z hlubokého moře a polárních oblastí a plynové kondenzáty (kategorie „všech kapalin“), ropný zlom je extrapolován přibližně do roku 2010. Vrchol kombinované těžby ropy a zemního plynu lze očekávat také kolem roku 2010.

Jiní významní výzkumníci, např. Kenneth Deffeyes, emeritní profesor princetonské univerzity (http://www.princeton.edu/hubbert/), A. M. Samsam Bachtjárí, hlavní poradce Íránské národní ropné společnosti (http://energybulletin.net/520.html), Chris Skrebowski, editor britského Petroleum Preview (http://www.energybulletin.net/news.php?keywords=skrebowski+megaprojects&...), Matthew Simmons, energetický bankéř a bývalý poradce presidenta USA (http://www.energybulletin.net/news.php?keywords=simmons+saudi&author=&or...), a výzkumníci webového serveru The Oil Drum (http://www.theoildrum/), všichni předpokládají podobný průběh křivek těžby za použití různých metod. Poslední zprávy ukazují, že jejich prognózy se staly konsenzuálními mezi informovanými analytiky a insidery ropného průmyslu (http://www.peakoilwhen.org/Report_oct07.pdf).

Už je to tady?

V době, kdy toto píšeme, je čím dále zřejmější (http://www.theoildrum.com/node/3001), že už je za námi nejen vrchol těžby konvenční ropy všech dob v květnu 2005, ale i všech kapalných fosilních paliv v červenci 2006. V poslední době podpořily tento názor studie Energy Watch Group (http://www.energybulletin.net/36037.html) podporované německou vládou, ropného miliardáře T. Boone Pickense (http://globalpublicmedia.com/t_boone_pickens_we_peaked_last_year_globall...) a bývalého šéfa průzkumu a těžby saúdské společnosti Aramco Sadáda al-Husejního (http://globalpublicmedia.com/former_head_of_saudi_aramco_oil_has_peaked).

Tempo poklesu

Ať už je ropný zlom za námi nebo ještě ne, nejdůležitější otázkou může být: Jaký bude příští pokles těžby ropy? Nějaké formy koordinovaného přizpůsobení by mohly být možné, jestliže pokles dostupného množství ropy nebude větší než 1 - 2% ročně, zatímco pokles 10% a více by brzy způsobil kolaps globáoní ekonomiky. Většina modelů předpokládá míru poklesu 2 - 4%. Státy závislé na dovozu pravděpodobně zjistí, že jejich přístup k ropě se omezuje rychlejším tempem, než bude klesat světová těžba, protože spotřeba poroste nebo bude stagnovat i v exportujících zemích.

„Plynový zlom“

Dopady vrcholu těžby zemního plynu jsou relativně lokalizované. Je to způsobeno vysokou ekonomickou i energetickou náročností zkapalňování a dopravy stlačeného zkapalněného plynu. Evropská i severoamerická těžba plynu už vyvrcholily (http://www.globalpublicmedia.com/INTERVIEWS/MATT.SIMMONS/)a tyto regiony budou čelit obzvláště závažné „dvojité“ energetické krizi.


To je ropa a zemní plyn - ale existují další fosilní paliva, že?

K vyhodnocení dalších energetických zdrojů nám pomůže pochopení konceptů čisté energie (Net Enegy) (http://www.oilcrisis.com/NetEnergy/) nebo energetické návratnosti vložené energie (Energy Returned On Energy Invested, EROEI) (http://eroei.com/the_chain/eroei.html). V raných dobách těžby ropy se na každý barel ropy vynaložené na průzkum a těžbu vytěžilo až 100 barelů. Později, jak se těžba stávala stále složitější, tento poměr výrazně poklesl. Některé alternativní enetgetické „zdroje“ mohou ve skutečnosti mít faktor EROEI i nižší než 1, například řada způsobů průmyslové výroby bionafty (http://www.energybulletin.net/11525.html) a etanolu (http://www.energybulletin.net/5062.html) nebo extrakce ropy z břidlic. To znamená, že při zohlednění všech faktorů pravděpodobně musíme do procesů vložit více energie, než z nich získáme.

Vodík (http://www.energybulletin.net/news.php?cat=25), diskutovaný mnohými jako bezchybné řešení, je ve skutečnosti nosičem energie, nikoli energetickým zdrojem. Vodík se musí vyrobit s použitím zdroje energie jako např. zemního plynu nebo jaderné energie. Kvůli energetickým ztrátám při výrobě bude vodík vždy obsahovat méně energie, než se do jeho výroby vloží.

Některé alternativy jako větrná nebo vodní energie mohou mít mnohem vyšší EROEI, avšak jejich možné rozšíření je omezeno různými fyzikálními faktory. Ani v jejich kombinaci nejspíš nebude možné získat z obnovitelných zdrojů takové množství a kvalitu energie, na něž je průmyslová společnost zvyklá. Jeden z autorů píšících o ropném zlomu Richard Heinberg (http://www.richardheinberg.com/) používá metaforu, že zatímco fosilní paliva jsou jako obrovské nezasloužené dědictví, které jsme rozfofrovali jako opilí, obnovitelné zdroje jsou jako těžce vydřená mzda.

Pro některé činnosti, jako je třeba letecká doprava, není žádný energetický zdroj, který by ihned mohl nahradit ropu. Jak uvádí Hirschova zpráva, zavedení rozsáhlé alternativní energetické infrastruktury vyžaduje dlouhé období investic, v řádu desetiletí. Období levné energie možná skončí dříve, než do této práce doopravdy pustíme.

Je namístě zminit se stručně o tom, že každá studie o EROEI je komplexní a z různých rozborovych metod mohou vyplynout výrazně odlišné výsledky, takže na každou studii o čisté energii by se mělo pohlížet s určitou nedůvěrou. Užitečnost jakékoli obnovitelné energetické technologie nemůžeme poznat s úplnou jistotou, dokud nebudou definitivně odstraněny všechny skryté dotace fosilních energií.


Z originálu (http://www.energybulletin.net/primer.php) přeložil JK.