Žijeme v zajímavých časech. Ekonomicky zaměřená média hovoří o "minulé krizi z roku 2008", hlavním tématem článků, rozhovorů a reportáží je Řecko a evropská krize a jinak se zřejmě vrátily dobré časy.

Podívejme se však zpět, jak globální krize vznikla a zda byly její příčiny vykořeněny. Nejprve se podívejme na Evropu.

Co způsobilo tzv. evropskou krizi? Hypoteční bublina kromě Španělska a Irska v Evropě neproběhla, spotřebitelé předlužení nejsou, cena ropy díky silnému euru na náš kontinent rovněž výrazněji nedopadla. V čem je tedy potíž? Malé Řecko? Portugalsko? Větší Španělsko? Má některá z těchto ekonomik tak hrozivý rozpočtový deficit jako USA? Zdaleka ne. Rovněž obchodní deficity se neblíží těm, které vytváří USA. Proč se tedy hovoří o evropské krizi zůstáva záhadou.

Současná krize nevznikla v Evropě, pouze některé státy (jako ono tolikrát propírané Řecko) závislé na neustálém půjčování, přišly při nedostatku likvidity o zdroje svých půjček. Trpí tedy dopady krize, ale nejsou její příčinou.

Život na úvěr je samozřejmě nezdravý a špatný konec je nevyhnutelný, kvůli tomuto zjištění však nemusíme chodit do Řecka, stejnou cestou jde mnoho vlád světa, včetně té naší v ČR.

Kde tedy leží kořeny dnešní krize? V roce 2005 napsal časopis The Economist článek, v němž uváděl, že bublina cen nemovitostí, vysoké zadlužení a vysoké ceny ropy jsou smrtícím mixem, který může způsobit vážné potíže. A o pár let později se to potvrdilo.

Propad cen nemovitostí však v USA neskončil, vysoké zadlužení spotřebitelů se snížilo jen nepatrně, ceny ropy se opět vyhouply nad 100 USD za barel a drží se tam dlouhodobě. Jediné co se změnilo, je výrazný však růst zadlužení americké vlády v řádech bilionů dolarů.

Ceny ropy jsou podceňovaným faktorem, který za vznikem krize stál a který nelze odstranit. Na televizní stanici CNBC o tom nedávno hovořil Donald Trump, který dokonce uvedl, že vysoké ceny ropy jsou ještě závažnějším problémem, než hypoteční a bankovní krize. Mně nezbývá než dodat, že právě vysoká cena paliv způsobila potíže při splácení hypoték a to pak způsobilo problémy bank. Provázanost je zřejmá.

Zdá se tedy, že nyní, kdy světové centrální banky zaplavují svět penězi a kdy se k tomuto šílenství ve velkém připojila i ECB, cena ropy opět roste a problémy hrozí vypuknout v plné síle.

Tisk peněz je vyzkoušený způsob, jak se politici vypořádávají s hospodářskou krizí a ještě nikdy to neskončilo jinak, než znehodnocením měny. A hlídací psi demokracie v podobě ekonomického tisku a dalších médií nejenže nevrčí, ale spokojeně olizují těmto tiskařům boty. Chválí je za údajné "řešení".

Neschopnost ekonomů a politiků otevřeně hovořit o podstatě problémů oddaluje řešení krize a přitakávání škodlivým zásahům státu do ekonomiky způsobuje výrazné zhoršování celého problému.

Politikové jako Mirek Topolánek, který tyto státní zásahy označil jako "cestu do pekel" a slovenský Richard Sulík, který dodržel předvolební sliby a odmítnul dávat peníze těm, kdo špatně hospodařili, byli médii ostrakizováni a zesměšňováni.

Doba je opravdu zajímavá.

Původně zveřejněno na blogu The Guillaume's Times.