MK / „Na horizontu se kupí temná mračna. Jsou to mračna šesti hluboce znepokojivých globálních trendů. Klimatická změna je jen jedním z nich. Každý z těchto trendů je sám o sobě potenciální hrozbou pro civilizaci. Dohromady se spojují v dokonalou bouři – bouři takového rozsahu, že zastíní všechno, co člověk dosud viděl. Pokud se nám nepodaří tuto bouři uklidnit, není pochyb o tom, že zničí život, jak ho zde na planetě Zemi známe,“ napsal na serveru http://www.huffingtonpost.com/ Matthew Stein, autor knihy When Technology Fails: A Manual for Self-Reliance, Sustainability, and Surviving the Long Emergency, kterou vydalo nakladatelství Chelsea Green.

Podle Matthew Steina musíme začít dělat věci jinak, než jsme byli dosud zvyklí. Únik ropy v Mexickém zálivu nás má probudit k tomu, abychom to pochopili. Disponujeme sice prostředky i technologiemi k tomu, abychom mohli onu bouři odvrátit, co však postrádáme, je dostatečné odhodlání učinit obtížná rozhodnutí a rozsáhlé změny, které jsou nezbytné pro to, abychom přeorientovali budoucí vývoj od kolapsu směrem k udržitelnosti.

Matthew Stein uvádí následující výčet kritických trendů, které je třeba odvrátit:

1. Klimatická změna: s devadesátiprocentní mírou jistoty jsou přední světoví vědci přesvědčeni, že klima naší planety se mění zrychlujícím se tempem, že tyto změny způsobuje člověk a že budou mít stále horší dopady na náš svět. Kritici zdůrazňují onu desetiprocentní pravděpodobnost, že člověk není příčinou současných klimatických změn, ale nastoupili byste do letadla, kdyby Vám řekli, že pravděpodobnost zřícení je 9:1? Málokdo, komu je dnes přes třicet, Vám řekne, že dnešní počasí se příliš neliší od doby, kdy byl dítětem. Je mnohem víc nevyzpytatelné, i když nikoli vždy více horké.

Podle posledních vědeckých odhadů i kdybychom zavedli velmi přísná omezení na skleníkové plyny, je pravděpodobné, že světové klima se oteplí během následujícího století o 6,3 stupňů F či více, což bude mí za následek katastrofické neúrody ve většině nejproduktivnějších zemědělských regionů světa.

2. Ropný zlom: Naše globální ekonomika a kultura jsou vystavěny na levné ropě. Globální těžba tradiční ropy vyvrcholila v letech 2005 – 2006 a v současné době klesá. V polovině šedesátých let, když objevy nové ropy dosáhly svého historického vrcholu, jsme objevovali ropu čtyřikrát rychleji, než byla naše tehdejší spotřeba. V posledních letech se to obrátilo. S technologií, která je oproti šedesátým létům mnohem pokročilejší, objevujeme jen asi desetinu tehdejšího množství ropy, ale naše spotřeba je pětkrát rychlejší, než tempo nových objevů.

3. Kolaps světových oceánů: Pokud je 11 z 15 největších rybářských oblastí světa buď v kolapsu anebo jim kolaps hrozí, naše světové oceány mají závažný problém. Oceánské planktony jsou základem potravního řetězce a převážné části uhlíko-kyslíkového cyklu naší planety. Podle nedávné zprávy britské vlády ztratily oceány od roku 1960 73 % svého zooplanktonu, přičemž více než 50 % tohoto poklesu se odehrálo po roce 1990. Rovněž fytoplankton je v závažném poklesu. Destrukce korálových útesů je dalším vážným problémem.

4. Odlesnění: Více než 50 % světových lesů již zmizelo a zbývající část je do velké míry ohrožena. Odlesnění se podílí přibližně pětadvaceti procenty na veškerých globálních skleníkových plynech, což je bezmála dvojnásobek čtrnácti procent, jimiž přispívá dopravní a průmyslový sektor. Světové lesy jsou navíc kritickou součástí klimatického cyklu stejně jako uhlíko-kyslíkového cyklu. Každý velký dospělý strom funguje jako gigantické vodní čerpadlo, které opětovně vrací miliony galonů vody zpět do atmosféry skrze vypařování z listů či jehličí. Když jsou v nějaké regionu vykáceny stromy, dochází ve směru větru k procesu „desertifikace“, neboť stromy zde již nepřečerpávají vodu zpátky do atmosféry, odkud voda v oblastech po větru padá jako déšť zpět na Zem.

5. Globální potravinová krize: Půda, počasí a voda. Poprvé od doby, kdy začala „zelená revoluce“, produkuje svět každý rok méně potravin, avšak světová populace dál roste, zatímco ztrácíme další ornou půdu a máme méně vody na zavlažování. Klimatická změna v současné době přispívá ke ztrátám větší měrou než technologie k ziskům. V letech 2008 a 2009 ohrozily potravinové nepokoje stabilitu mnoha vlád. Letošní rozsáhlá sucha v obilnících Číny a Indie ohrožují dodávky potraviny pro více než třetinu světové populace!

6. Přelidnění: Za poslední dekádu přibylo na světě víc lidí než v době od narození Krista po Abraham Lincolna. V polovině osmdesátých let minulého století náš svět poprvé přestřelil svou kapacitu k zaopatření lidské populace, nicméně populace pokračuje v růstu a my dále žijeme na dluh. Tisíc let poté, co Ježíš kráčel po zemi, čítala populace asi půl miliardy lidí. O osm set let později se populace zdvojnásobila na jednu miliardu. Další zdvojnásobení v roce 1930 na dvě miliardy trvalo jen 130 let. V roce 1960 dosáhla světová populace tří miliard lidí a trvalo jen dalších 40 let, než se v roce 2000 zdvojnásobila a dosáhla úrovně 6 miliard.

Očekává se, že v roce 2012 dosáhne světová populace sedmi miliard. Neexistuje žádný způsob jak dosáhnout udržitelné budoucnosti, pokud naše populace nepřestane růst a nezačne klesat. Buď to bude příroda, kdo to udělá za nás prostřednictvím hladovění a hladomorů v důsledku selhání našich přirozených a námi vytvořených systémů, anebo lidstvo zapřáhne svou inteligenci a svobodnou vůli, aby realizovalo vlastní řešení těchto problémů.

Matthew Stein volá po dalekosáhlých akcích, které by změnily kurz našeho planetárního Titaniku, aby se vyhnul ledovci globálního kolapsu. Vyhnout se kolapsu nebude jednoduché, ale bude to mnohem lepší než všechny alternativy. Vysoce motivované společnosti ukázaly, že jsou schopny vynaložit nezměrné úsilí, aby vykonaly velké věci. Když spojil Hitler své síly s Mussolinim a Japonskem, hrozba byla natolik velká, že dokázala sjednotit ke společnému cíli Rusy a Američany se zbytkem světa.

Pokud jsme dokázali dostat člověka na měsíc, vybudovat Panamský kanál, porazit Hitlera a znovuvystavět Evropu po Druhé světové válce, proč bychom se nemohli sjednotit k vytvoření životaschopné planetární civilizace, ptá se Stein. Nepostrádáme k tomu prostředky nýbrž jen vůli a vedení. Podobně jako se Němců ptali, jak mohli dopustit Holocaust před svými vlastními zraky, přejeme si, aby nás budoucí generace učinily zodpovědnými za to, že jsme dopustili, aby „Dokonalá bouře“ zničila náš svět, i když jsme měli znalosti a technologii potřebné ke změně kurzu?

Zdroj: http://www.huffingtonpost.com/matthew-stein/the-perfect-storm-six-tre_b_582779.html