Archiv
Přispějte prosím na naši činnost. Transparentní účet Resilience, o.s. - č. ú.: 7388224001/5500
Naši partneřiSouvisejícíUmístěním následující ikonky nebo odkazu na své stránky můžete podpořit náš server.
Pro zobrazení ikonky stačí vložit tento kód do Vašich stránek: |
Červen, 2010Noticka k „Jak přežít ve světě nemrtvých peněz“Podnětný článek J.M. Greera mne citelně nakopl. Jako obvykle. Bohužel obsahuje IMHO značná přehlédnutí. Ze světa ropy – 28. června1. Ropa a globální ekonomika Po krátké euforii, která následovala poté, co Peking v pondělí (21. června – pozn. MK) uvolnil Jüan, ceny ropy šly po většinu týdne dolů. Nicméně obavy z toho, jaké by mohly být dopady první hurikánové sezony v Zálivu na ropnou produkci, poslaly ceny prudce vzhůru až na 78,86 dolarů, což je nejvíc od začátku května. Od pondělního rána se zdá, že hurikán Alex zůstane v Západním Karibiku, kde nebude ohrožovat práce na unikajícím ropném vrtu ani ropnou produkci USA. Relokalizace – Zamyšlení nad dovozy z rozvojových zemíNěkdy od roku 1970 přesouvají rozvinuté země velkou část výroby do rozvojových zemí. To v nás vyvolalo iluzi, že si můžeme obstarávat stále více zboží bez rostoucí spotřeby fosilních paliv. V tomto článku představím několik grafů, které ukazují tento posun ve spotřebě paliv. Temelín, zdravý rozum, účet za elektřinu, dolaroví milionáři a my kapitalistiVe všem tom shonu kolem Řápkových, nominace eurokomisařů, pádů velkých a malých zdí, slavných výročí, volby vrchního modrého ptáka v Praze a šrumce kolem stále reálnější stávky pražské MHD kolem nás prosvištěla drobná a nenápadná zpráva: ČEZ uzavřel podávání nabídek na dostavbu dalších dvou bloků Temelína. S tím, že se pravděpodobně bude jednat o největší investici v dějinách českých zemí. Její hodnota prý může dosáhnout až 500 miliard Kč. Deepwater Horizon: nejhorší scénářZprávy z Mexického zálivu jsou stále horší. Odhady velikosti úniku ropy z ústí vrtu Deepwater Horizon jsou stále dojímavé (poslední oficiální čísla: až 60 000 barelů denně). Odhady, jak dlouho bude trvat, než se trhlinu podaří konečně ucpat, se dále protahují až do srpna, možná až do konce prosince. Industriální fenomén městských zahrádekGenialita literárního stylu Johna Michaela Greera spočívá možná v tom, že při kritice industriální společnosti využívá metody systémového myšlení natolik citlivým a vytříbeným způsobem, že je schopen neustále držet v zorném poli svého zájmu životní svět prostého člověka, jeho starosti a problémy, na jejichž řešení hledá originální recepty, které jsou mnohdy jen oprášenými tradičními návody. Potvrzuje to i jeden z jeho posledních příspěvků, jehož překlad se nedávno objevil na Britských listech pod názvem Jak přežít ve světě nemrtvých peněz. Greer v něm poukazuje na jeden z opomíjených objevů dvacátého století, totiž na fenomén zahrádek coby kolektivní reakce na krizi. Předpoklady politiky
Letos v květnu jsme na tomto webu zveřejnili „převyprávěný“ článek amerického ekologicky orientovaného ekonoma Hermana Dalyho pod prostým ale aktuálním názvem „Krize“. Nyní přinášíme text, jenž Daly nedávno přednesl před promujícími studenty oboru veřejná politika. Pozn. MK. Firmy by se měly zabezpečit proti energetické kriziGenerální ředitel pojišťovacího gigantu Lloyds, Richard Ward, varuje, že svět čelí „období hluboké nejistoty“ v důsledku ubývání fosilních paliv – a brzy by se mohl potýkat s barelem ropy za 200 dolarů. Ve zprávě nazvané Sustainable Energy Security: Strategic Risks and Opportunities for Business Richard Ward píše, že pokud je to dnes stále ještě těžko uvěřitelné, je tomu tak proto, že těžké časy dosud nenastaly. Manažery firem a podniků upozorňuje, aby byli připraveni na „dramatické změny“, protože dodávky ropy, plynu a uhlí budou brzy „méně spolehlivé a dražší.“ Svět „vkročil do etapy hluboké nejistoty o tom, jak budeme zajišťovat energii na elektřinu, teplo a mobilitu a kolik za to budeme platit.“ Pelikán a teorie herV poslední době se v české blogosféře objevují stále častěji otázky nad směřováním civilizace a potenciálem individuálních kroků. Krásným příkladem může být například článek Jakou cenu má pelikán uveřejněný na webu Energybulletin.cz a další (viz zdroje). Uvedený článek je pohledným, i když dle mého názoru poněkud manipulativním náčrtem existence externalit a jejich vlivu na život populace i jedince. Nevybočuje z řady kvalitních článků na obdobná témata, ale co mne definitivně "pošťouchlo" byla trojice otázek k zamyšlení. Projev ObamyPrezident USA Barrack Obama pronesl svůj první projev ze slavné Oválné pracovny. Toto místo má vyjímečnou vážnost v historii amerického prezidenství. Odtud vyhlašovali prezidenti válku, oslovovali národ u význačných příležitostí, jako byla Kubánská krize nebo 11. září 2001. Obama svým projevem zakončil „inspekční“ cestu do oblastí USA, postižených únikem ropy v Mexickém zálivu. Geopolitické zpětnovazební smyčky ropného zlomuCelkem běžně lze slyšet experty, jak vysvětlují, že současné úzké trhy s ropou (úzký trh - trh s vysokým objemem obchodu, ale s malým rozdílem mezi nejvyšší nabízenou cenou ze strany kupujícího a nejnižší požadovanou cenou ze strany prodávajícího – pozn. MK) jsou důsledkem “nadzemních faktorů” a nikoli výsledkem globálního vrcholení ropné produkce. Ve skutečnosti však geologické vrcholení těžby pohání geopolitické události, které utvářejí nejvýznamnější „nadzemní faktory“, jako je chaos v Iráku a Nigérii, znárodňování ve Venezuele a Bolívii, atd. Geologické vrcholení těžby vytváří v rámci geopolitického systému pozitivní zpětnovazební smyčky. Přísně vzato nejsou tyto smyčky oddělitelné od geologických událostí – jsou součástí širšího „systému“ ropného zlomu. Skutečná hodnota energie je čistá energie„Skutečná hodnota energie pro společnost je čistá energie, která je výsledkem odečtení energetických nákladů na získání a shromáždění této energie.“ – H. T. Odum (1973) Kdybychom měli zredukovat Odumovo tvrzení do hutné fráze, řekli bychom, že získat energii stojí energii. V uplynulých 150 letech si společnost zpřístupnila za velmi nízkou cenu ohromné množství energie ve formě fosilních paliv. Ropná produkce USA kdysi zajišťovala 100 barelů ropy na každý barel vynaložený na získání této ropy (Cleveland 2005), zatímco tradiční zdroje paliv (například biomasa) měly mnohem nižší návratnost. Tento obrovský nárůst čisté energie umožnil společnosti stavět města, zvyšovat zemědělské výnosy, vyrábět automobily, atd. Exponenciální růst se střetává s omezenými zdrojiKaždý, kdo se věnoval studiu ekonomiky zdrojů, především ropného zlomu, musí nakonec opustit pohodlný základ geologické vědy a vyrovnat se s mnohem chaotičtějšími a mnohem méně předvídatelnými ekonomickými vedlejšími účinky, které jsou důsledkem konce levné energie. Ropný zlom a potom apokalypsa
Zveřejnění studie Jörg Friedrichse o reakcích různých společností na ropný deficit bylo dvanáctkrát odmítnuto, než se nad ní jako jediný "smiloval" časopis Energy Policy. Ropný zlom je zřejmě v jistých kruzích stále ještě dost kontroverzním tématem. Shrnutí Friedrichovy studie jsme na stránkách Bulletinu zveřejnili v květnu. Nyní přinášíme překlad rozhovoru s autorem. Pozn. MK. Večírek skončilPozn. Následující text je úvodní kapitolou jedné ze stěžejních knih, pojednávajících o ropném zlomu, The Party's Over - Oil, War and the Fate of Inudstrial Societies, jejímž autorem je Richard Heinberg. Kniha vyšla v roce 2003. F/M
Osvětlené siluety měst za noci bez života, klimatizace ochlazující místnosti prázdných hotelů v poušti a umělé osvětlení svítící uprostřed dne, na tom všem je cosi šíleného i obdivuhodného: bezmyšlenkovitý luxus bohaté civilizace, civilizace, která se i přesto obává spatřit, jak světla zhasínají, podobně jako se kdysi obával noci primitivní lovec.
– Jean Baudrillard (1989)
Je zjevné, že osud světové lidské populace za všech okolností neoddělitelně souvisí s užíváním energetických zdrojů.
M. King Hubbert (1969)
Energii nelze nahradit. Celá stavba moderní společnosti stojí na energii. Energie není pouze „jedno z dalších zboží“, nýbrž podmínka každého zboží, základní faktor rovnocenný vzduchu, vodě a zemi.
E. F. Schumacher
Svět se přímo před našimi zraky mění – dramaticky, nevratně a nevyhnutelně. Změna, kterou spatřujeme, zasahuje větší měrou více lidí než všechny jiné změny, jakých kdy byli lidé svědky. Nenarážím tím na válku či případy terorismu, krach na burze či globální oteplování, nýbrž na daleko základnější skutečnosti, které terorismus, války, ekonomické výkyvy, globální oteplování a další řídí: na objev a vyčerpání fosilních energetických zdrojů.
Zpráva britské vlády zkoumá globální hrozbu nedostatku zdrojůMK / Britští ministři nařídili prověřit hrozící globální nedostatek zdrojů – od ryb a dřeva po vodu a vzácné kovy – a to v situaci, kdy se množí obavy, že by tento problém mohl zasáhnout každý sektor ekonomiky, uvedl britský list Guardian. Nedostatek vody by mohl uvrhnout svět do konfliktuMK / Voda by mohla být v nadcházejících dvaceti až třiceti letech příčinou velkých ozbrojených konfliktů, pokud vlády nezačnou ihned spravovat vodní zdroje efektivněji, varují experti. Uvedl to na svých stránkách deník Times. Energybulletin potřebuje Vaši podporuVážení čtenáři, v březnu a dubnu jsme od Vás dostali na provoz EnergyBulletinu celkem 2830 Kč. Vaší podpory si velmi vážíme a děkujeme za ni. Nicméně stále hrozí, že Bulletin přestane kvůli ubývajícím zdrojům koncem dubna fungovat. Budeme proto vděčni za Vaši další podporu. Jakou cenu má pelikán?Energetické dotace ze slunečního světla uskladněného ve fosilních palivech jsou ohromné. Chemická a kinetická energie obsažená v husté mazavé organické hmotě z minulých věků je (…) nerozeznatelná od magie. Jednou za čas, jako nyní, můžeme zahlédnout odvrácenou stránku naší závislosti na tomto elixíru, v tomto případě ekologické poškození stále větší oblasti ekosystémů Mexického zálivu a souběžné ničení dalších druhů. Tyto negativní „externality“ obchodu s ropou zůstávají vně našeho tržního systému a i když v nás vyvolávají emoce, formálně nejsou součástí institucionalizovaného rámce našeho rozhodování. Tento stručný článek je o tom, jak v systému, který nás nutí zcela všemu přidělovat nějakou cenu, oceňujeme neocenitelné věci. České keře, stromy a stromokeře aneb roští naše původníVýsadba a pěstování našich původních dřevin je bohulibá činnost, která nesmírně podpoří užitečné vztahy ve vaší zahradě. Budou to přesně ty vztahy, jež jsou díky desetitisícům let dlouhému vývoji šité na míru místním broučkům, ptákům, bakteriím a jiným živočichům. Tyto dřeviny mají schopnost se u nás různými způsoby množit do okolí. A v okolí je mít potřebujeme, patří tam. Vaše ekozahrada se může stát takovým hnízdem, které pomáhá obnově okolní přírody do původního bohatství a druhové rozmanitosti. Když připočteme jejich případné léčivé účinky, jedlé plody, květy, stín, vůně, podzimní barevné listí nebo tvorbu hustého živého plotu, máme mnoho argumentů, proč ve volných chvílích číst tuto kapitolu a sázet původní dřeviny nejen do ekozahrad, ale na každé vhodné a jinak nevyužité místo. Upozornění o změně místa konání schůzky EnergyBulletinu
Upozorňujeme na změnu místa konání dříve ohlášené otevřené schůzky redakce a příznivců EnergyBulletinu, která se bude konat sice stále v Olomouci ovšem protentokrát na adrese: Neředínská 22/29, 779 00, Olomouc-Neředín (sídlo firmy Josef Kvapil, a.s.). Veškeré ostatní údaje zůstavají samozřejmě v platnosti. Omlouváme se za komplikace.
Post-zlomové mechanizované zemědělství: projekt RAMSESV kapitalistickém i socialistickém světě byly traktory vnímány jako stroje svobody, jako symboly pokroku a modernizace. Mechanizované zemědělství bylo vskutku celosvětovou revolucí, která osvobodila velkou část lidstva ze starozákonní kletby tvrdé práce. Nicméně můžeme v podmínkách, kdy se zásoby fosilních paliv pomalu vyčerpávají, udržet traktory nadále v chodu? Projekt RAMSES nabízí odpověď: nový model zemědělské mechanizace založený na vozidlech poháněných bateriemi a na obnovitelných zdrojích energie. Pozvánka na seminář: Obnovitelné zdroje energie - příležitosti pro český venkov?
Trast pro ekonomiku a společnost, o.s. a Místní akční skupina Moravský kras
Vás srdečně zvou na seminář
Obnovitelné zdroje energie – příležitosti pro český venkov?
Role partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem.
TERMÍN KONÁNÍ pátek 18. června 2010, prezence účastníků od 15:00, začátek semináře v15:30, konec v 17:30 MÍSTO KONÁNÍ sídlo MAS Moravský kras v budově společnosti Zemspol, Sloup 221 Dokonalá bouře: Šest trendů sbíhajících se v kolapsMK / „Na horizontu se kupí temná mračna. Jsou to mračna šesti hluboce znepokojivých globálních trendů. Klimatická změna je jen jedním z nich. Každý z těchto trendů je sám o sobě potenciální hrozbou pro civilizaci. Dohromady se spojují v dokonalou bouři – bouři takového rozsahu, že zastíní všechno, co člověk dosud viděl. Pokud se nám nepodaří tuto bouři uklidnit, není pochyb o tom, že zničí život, jak ho zde na planetě Zemi známe,“ napsal na serveru http://www.huffingtonpost.com/ Matthew Stein, autor knihy When Technology Fails: A Manual for Self-Reliance, Sustainability, and Surviving the Long Emergency, kterou vydalo nakladatelství Chelsea Green. Nigerijská agonie je horší než únik ropy v Zálivu. USA a Evropa to ignorujíMK / „Katastrofa Deepwater Horizon se dostala do novin po celém světě, nicméně lidé žijící v deltě Nigeru museli žít s environmentálními katastrofami po celé dekády. V Nigérii unikne každoročně z ropovodů, čerpacích stanic či ropných plošin více ropy, než kolik dosud vyteklo do Mexického zálivu,“ napsal na stránkách Guardianu John Vidal. |